Svitavská radiála

Svitavská radiála je čtyřpruhová, směrově rozdělená silniční radiála v Brně, která slouží jako severní přivaděč. Je součástí silnice I/43.

Svitavská radiála
Základní údaje
Provozovatel	Ředitelství silnic a dálnic
Celková délka	12,1 km
v provozu:	7 km
v přípravě:	5,1 km
Stát	Česko Česko
Region	okres Brno-město okres Brno-venkov
Svitavská radiála u obce Česká
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Radiála začíná na mimoúrovňové křižovatce s Velkým městským okruhem (VMO; silnice I/42) ve východní části Králova Pole a vede severním směrem jako ulice Sportovní. U historického jádra čtvrti se nachází mimoúrovňová křižovatka (MÚK) Královo Pole s ulicí Křižíkovou, kudy původně vedl VMO. Po přibližně 500 metrech překračuje radiála po estakádě prostor před královopolským nádražím, je zde zřízena další MÚK. Dále vede podél železniční trati k jižnímu okraji Řečkovic, kde se na ni mimoúrovňově napojuje Hradecká radiála (silnice II/640). Svitavská radiála odtud dále pokračuje již jako ulice Hradecká východním obchvatem Řečkovic, estakádou překračuje ulici Hapalovu, na níž, společně s ulicí Gromešovou, ústí větve MÚK Mokrá Hora. Podél ulice Maříkovy se stáčí severovýchodním směrem, po přibližně 1400 metrech se nachází mimoúrovňová křižovatka Ivanovice ústící právě na Maříkovu a navazující Řečkovickou ulici. Radiála dále vede severním a později opět severovýchodním směrem, východně od původní silnice I/43, která zde prochází okrajem intravilánu Ivanovic a přes obec Česká. Právě na silnici spojující Českou a Lelekovice ústí jedna větev následující MÚK. Svitavská radiála končí po dalších přibližně 500 m na neúplné mimoúrovňové křižovatce se silnicí II/385, zužuje se na směrově nedělenou dvoupruhovou silnici, která pokračuje jako I/43 dále na sever.

Připravované pokračování radiály vede přibližně v trase současné silnice, mimoúrovňové křižovatky jsou navrženy u kuřimské čtvrti Podlesí, u kuřimské věznice a na jižním okraji Lipůvky, kde má radiála končit.^[1]

Historie

Svitavská radiála byla postavena v kategorii R 24,5 v průběhu 80. a 90. let 20. století.^[1] Před rokem 1984 byl zprovozněn úsek mezi královopolským nádražím a MÚK Ivanovice,^[2] v další etapě (do roku 1987) byla radiála prodloužena severním směrem od MÚK Ivanovice k provizornímu sjezdu na jižním okraji České.^[3] Do roku 1989 byla vybudována estakáda před královopolským nádražím,^[4] před rokem 1993 začala auta jezdit po obchvatu České (na dnešní konec radiály na MÚK Česká) a v jižní části mezi nádražím Královo Pole a MÚK Královo Pole.^[5] Poslední úsek od MÚK Královo Pole do prostoru budoucí křižovatky s VMO byl zprovozněn do roku 1994.^[6] V následujících letech (do roku 2000) proběhla dostavba dvou větví MÚK Ivanovice.^[7] V letech 2003 a 2004 byla za částku 114 milionů korun celkově rekonstruována estakáda v Řečkovicích pocházející z roku 1982.^[1] Mezi lety 2000 a 2003 proběhla stavba severní části Velkého městského okruhu (ulice Porgesova), který byl na Svitavskou radiálu napojen jednou větví budoucí MÚK. Tato křižovatka na začátku radiály byla vybudována v letech 2009–2013, náklady dosáhly 1,311 miliardy korun.^[8]

Pokračování Svitavské radiály mezi Českou a Lipůvkou je navrženo v kategorii S 24,5.^[1]