Taunnguská dynastie

Taunnguská dynastie byla královská dynastie vládnoucí v letech 1510–1752 v Myanmaru (Barmě), v tzv. Taunnguské říši, která se historicky dělí na období První Barmské říše (1510–1599) a Druhé Barmské říše (1599–1752). Za zakladatele dynastie je považován Minkyinyo (1486–1531) pocházející z města Taunngu, podle nějž nese dynastie jméno, nebo jeho syn Tapinšweitchi (1531–1550), který provedl klíčovou územní expanzi (podrobení Monů roku 1541, zisk Horní Barmy roku 1544) a založil hlavní město Pegu.^[1] Jeho švagr Bhuyinnaun (vládl 1551–1881) pak připojil některá knížectví Šanů, království Ajuthaju i část Laosu a udělal z Barmy nejmocnější stát v jihovýchodní Asii. Po jeho smrti ovšem docházelo k postupnému rozpadu říše.^[2] Čelila povstáním Siamců, Arakanců, odbojných šlechticů, útokům Manípurců i Číňanů ze severu. Z rozvratu říši dostali králové Anaukpetlun (vládl 1605–1628) a jeho bratr Thalun (1629–1648), ale jen načas.^[3] Rozhodný úder zasadili dynastii a její říši Monové, vedení Baňjou Dalou, kteří královskou rodinu zajali a vyhlásili vlastní království.

Taunnguská dynastie  တောင်ငူမင်းဆက်  ↓ 1510–1752 ↓ vlajka
Geografie Taunnguská říše v roce 1580
Hlavní město	Taunngú (1510–1539) Pegu (1539–1599, 1613–1635) Ava (1599–1613, 1635–1752)
Rozloha	460 000 km² (v roce 1875)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 982 000–2 313 000 (dle censu)
Jazyky	barmština (úřední), thajština, khmerština, etnické jazyky
Náboženství	théravádový buddhismus (státní), animistické, křesťanské, hinduistické, islámské
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Měna	ganza kyat, stříbrný kyat
Státní útvary a území
Předcházející království Ava království Hanthawaddy státy Šanů Lan Na Ajutthajské království Lan Xang Manípur Mong Mao Následující Třetí Barmská říše Ajutthajské království Lan Xang Manípur