Lan Na

Království Lan Na nebo také Lanna (thajsky อาณาจักรล้านนา, přepis RTGS: Anachak Lan Na, v doslovném překladu „království milionu rýžových polí“), známé také jako Lannathaj, bylo buddhistické království v jihovýchodní Asii existující v době 13. až 18. století. Státní útvar silně indickým vlivem se rozprostíral na území zhruba severní části moderního Thajska. Hlavním městem státu byl Čiang Mai. Svého vrcholu dosáhlo severothajské království v době 15. století, následně zažilo úpadek a stalo se vazalem Barmské říše Taunnguské dynastie, ale nadvláda Barmy oslabila natolik, že se od ní odvrátili tamní náčelníci a přiklonili se k siamskému království Thonburi, což způsobilo barmsko-siamskou válku (1775–1776), která skončila vítězstvím Siamu. Během ní bylo království Lan Na dobyto Siamci a stalo se vazalem Siamu dynastie Čakríů. Barma se několikrát pokusila dobýt království Lan Na zpět na Siamu v dalších válkách (1775–1776, 1785–1786, 1797), ale vždy neúspěšně. V druhé polovině 19. století siamská vláda zrušila nezávislost království Lan Na a začlenila území do nově se formujícího národního státu. Roku 1874 bylo nahrazeno nově vytvořeným administrativním celkem Monthon Phayap, který byl pod přímou kontrolou siamského státu.

Království Lan Na  อาณาจักรล้านนา  Anachak Lan Na ↓ 1292–1874 ↓ znak
Geografie Království Lan Na v době 15. století
Hlavní město	Čiang Mai
Obyvatelstvo
Jazyky	severní thajština (úřední 1292–1579), barmština (úřední 1579–1775), centrální thajština
Náboženství	théravádový buddhismus, animistické
Státní útvar
Státní zřízení	mandalová monarchie
Mateřská země	Barmská říše Barmská říše (nadvláda 1558–1775) Thonburi (vazalství 1776–1782) Rattanakosin (vazalství 1782–1874)
Státní útvary a území
Předcházející Ngoenjang Phajao Čaliang Následující Království Čiang Mai království Thonburi knížectví Lampang knížectví Nan knížectví Lamphun knížectví Phrae

Galerie

• 
  Chrám Wat Phra That Doi Suthep v Čiang Mai
• 
  Lan Na mezi státy jihovýchodní Asie, 15. století