Tchajwanizace

Tchajwanizace (čínsky 臺灣本土化運動) je označení procesu v Čínské republice (Tchaj-wanu), který si klade za cíl zdůraznit kulturu Tchaj-wanu a jeho svébytnost v kontrastu k celočínskému charakteru Čínské republiky. Vzhledem k historické situaci dnešní Čínská republika kontroluje pouze území zmíněného ostrova, nikoli pevninu; vystupuje však do značné míry jako stát zastupující celou Čínu (vzhledem k tomu, že opět historicky se představitelé tehdejší vládnoucí strany Kuomintang stáhli z pevniny na ostrov, nároku na pevninské území se ale nikdy nevzdali).

Od roku 2020 se na pasech vydaných Čínskou republikou již neobjevuje název Republic of China v angličtině.

Realizace

Proces, který zastupuje tzv. tchajwanské lokalizační hnutí, klade důraz především na to, aby Čínská republika zastupovala kulturu nikoli celé Číny, ale pouze Tchaj-wanu jako takového; aby toto bylo patrné v oblasti národní identity, v oblasti školství, národních dějin, kultury a dalšího. Hnutí se objevilo během procesu demokratizace v 80. letech 20. století.^[1]

Rovněž se zabývá propagací a šířením původních jazyků ostrova, například ve sdělovacích prostředcích. Některé společnosti v souladu s tímto hnutím mění ve svých názvech označení čínský za tchajwanský. Důvodem však je spíše potřeba srozumitelnosti na mezinárodních trzích, neboť mezinárodní uznání Čínská republika v případě velké části zemí světa postrádá; označení Čína je spojováno dnes s Čínskou lidovou republikou a název Tchaj-wan je jasně srozumitelný co se ostrova týče. Proces probíhá od 90. let 20. století.

Kritika

Proti procesu, který se objevil již po druhé světové válce v souvislosti s vývojem občanské války v Číně, vystupovala na Tchaj-wanu vládnoucí strana Kuomintang. Oddělení od čínské kultury a čínské identity je vnímáno dlouhodobě citlivě; historicky je přítomná na ostrově od 17. století. Proces lokalizace je vnímán jako nástroj politického boje mezi oběma vládnoucími stranami na ostrově. Ve vyšší míře s sebou proces nese riziko odcizení od čínské kultury a sebeizolace v globalizujícím se světě. Větší podporu měl v 90. letech 20. století u Demokratické pokrokové strany.^[2]

Tchajwanské hnutí za lokalizaci je nejdůrazněji odmítáno Čínskou lidovou republikou a menšinou Tchajwanců, kteří se převážně identifikují jako Číňané a vnímají tchajwanizaci jako nástroj k dosažení politické nezávislosti Tchaj-wanu, proti které se staví.