Te Deum (Lully)

Te Deum (LWV 55) od Jean-Baptiste Lullyho je velké moteto pro dvojitý sbor a orchestr na latinský text ambroziánského hymnu Te Deum laudamus.^[1] Lully složil Te Deum v roce 1677 ve Fontainebleau,^[2] pro příležitost křtin svého nejstaršího syna Ludvíka.^[3]

Zápis z Ludvíkova křtu (podepsáni jsou král Ludvík XIV., Marie Tereza Habsburská a Jean-Baptiste Lully

Historický kontext a premiéra

Svou premiéru mělo Lullyho Te Deum 9. září 1677 na zámku ve Fontainebleau, během křtin Ludvíka, jehož kmotrem se stal král Ludvík XIV., pro kterého Jean-Baptiste pracoval již od svých dvaceti let.^[4]

V roce 1676 uvedl Lully operu Atys, oslavující krále, která se stala nejoblíbenější operou Ludvíka XIV. V roce 1677 pak uvedl operu Isis, která i přes skandál, který vyvolala, dopomohla Lullymu ke slávě. V předehře Te Dea se objevují motivy, které už Lully úspěšně použil v těchto operách.^[2]

Uvedení 8. ledna 1687

K oslavě uzdravení krále, bylo na 8. ledna 1687 naplánováno slavnostní provedení Te Dea.^[5] V té době však již byly kvůli Lullyho homosexuálním aférám vztahy mezi ním a králem natolik chladné, že na toto provedení Ludvík XIV. nepřišel.^[6] Z rozčilení nad královou nepřítomností se Lully během dirigování udeřil barokní taktovkou do nohy, kterou si probodl.^[3][7] Protože Lully odmítl amputaci nohy, která mu byla doporučena pro velké riziko otravy krve, gangréně podlehl o dva měsíce později, 22. března 1687.^[8]

Náročnost provedení

Lullyho Te Deum je velmi náročné pro provedení, zejména pro absenci udání tempa. Dalším problémem je výslovnost; text je latinský, ale originální provedení bylo značně ovlivněno soudobou výslovností Versailleské francouzštiny.^[2]