Telfs

sídlo ve spolkové zemi Tyrolsko v Rakousku From Wikipedia, the free encyclopedia

Telfsmap
Remove ads

Telfs je třetí největší obcí rakouské spolkové země Tyrolska. Leží na západě okresu Innsbruck-venkov mezi levým břehem Innu a úpatím 2662 metrů vysoké hory Hohe Munde. Přestože je od roku 1908 stále oficiálně jen městys, lze jej s jeho počtem obyvatel i typem zástavby a infrastruktury považovat za plnohodnotné město.

Stručná fakta Telfs, Poloha ...
Remove ads

Poloha

Telfs se nachází 27 kilometrů západně od hlavního města spolkové země Innsbruck v široké kotlině řeky Inn na úpatí hory Hohe Munde (2662 m n. m.).[3]

Telfs má rozlohu 45,5 km². Z toho 67 % tvoří lesy, 11 % orná půda a čtyři procenta zahrady. Z celkové rozlohy je 25 % obydleno.[4]

Sousední obce

Obec sousedí s obcemi Flaurling, Leutasch, Mieming, Oberhofen im Inntal, Pettnau, Pfaffenhofen, Reith bei Seefeld, Rietz, Seefeld in Tirol, Wildermieming.[3]

Remove ads

Historie

Až do počátku 19. století byl Telfs drobným venkovským sídlem. Od poloviny 19. století do sklonku 20. století se stal centrem textilního průmyslu, bývalé tovární budovy dodnes charakterizují krajinu v okolí. Do průmyslu přicházelo mnoho pracovníků z řad imigrantů z Turecka a Jugoslávie, kteří přispěli k hospodářskému a kulturnímu rozvoji regionu.[3]

Současnost

Ekonomiku určují energetické podniky (E-Werk), malé firmy a služby, Telfs zažívá v posledních letech rychlý růst. Nové osady rostou především v bývalých lesních oblastech na úpatí Hohe Munde. V obci sídlí okresní soud, řada menších obchodů a několik supermarketů.

Architektura a památky

  • Farní kostel sv. Petra a Pavla - trojlodní dvouvěžová bazilika v novorománském stylu z let 1860-1865
  • Františkánský klášter s kostelem z počátku 18. století
  • Filiální kostel Panny Marie v místní části Mösern, jednolodní chrám ze 17. století
  • Poutní kaple Panny Marie Pomocné (Mariahilf-Kapelle) na vrchu Birkenberg - významná barokní architektura
  • Mešita sultána Eyüpa z roku 2007
  • Noaufhaus - kulturní centrum a vlastivědné muzeum
Remove ads

Galerie

Partnerská města

Znak

Blason: Štít rozdělený stříbrem a červení. V pravém poli vystupuje z dělicí čáry černý orel se zlatou zbrojí a červenými pery. Levé pole je přeškrtnuto stříbrným břevnem. Štít je obklopen bronzovou ornamentální obrubou.[7]

Městský znak, udělený císařem Františkem Josefem I. při povýšení na tržní město v roce 1908, pochází od hrabat z Eschenlohe, kteří byli prvními držiteli okresního soudu v Hörtenbergu-Telfsu.[8] Je téměř totožný se znaky hrabat z Eschenlohe a Garmisch-Partenkirchenu.[9] Městský znak se nachází v centru města.

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads