Theodor Friedl

rakouský sochař From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

Theodor Friedl (13. února 1842, Vídeň – 5. září 1900, osada Kirchau, tržní obec Warth, Dolní Rakousko) byl rakouský sochař období historismu, v pozdní tvrorbě i s prvky secese.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads

Životopis

Friedl vystudoval sochařství na Akademii výtvarných umění ve Vídni pod vedením Antona Dominika Fernkorna. Měl tehdy ateliér v budově bývalé Ditrichštejnské knížecí jezdecké školy (Fürstlich-Dietrichsteinsche Reitschule) na Liechtensteinstraße 37 ve Vídni. Mezi jeho první hlavní zakázky patřily architektonické plastiky pro Vídeňskou burzu cenných papírů z roku 1877, které vytvořil ve spolupráci s dánsko-rakouským architektem Theophilem Hansenem, jedním z hlavních představitelů stylu novoklasicismu a novorenesance 19. století. Do čtyřúhelníku zakomponoval šest trojrozměrných soch a pod korunní římsu řadu vlysových panelů s dekorativními motivy.

V roce 1877 rovn+ž navázel dlouhodobou pracovní spolupráci s ateliérem vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Vytvářel jak skulptury, tak architektonické plastiky a štukovou dekoraci na palácích a činžovních domech při výstavbě Ringstraße ve Vídni. Pracoval také mimo Vídeň na četných budovách divadel v Monarchii, kde prováděl variace svých vídeňských realizací z Ringstraße, v novoklasicistním nebo obecně historizujícím stylu, a to v Sofii, Brně, Berlíně atd.

Je také autorem sochařské výzdoby tří českých divadel: průčelí a loží Státní opery Praha, [1] brněnského Mahenova divadla a Městského divadla v Karlových Varech, pro něž vytvořil sochy v průčelí, na attice i architektonickou plastiku ve foyeru a v lóžích.[2]

Friedl byl pohřben na Centrálním hřbitově ve Vídni. Jeho čestný hrob zdobí reliéfní portrét vytvořený sochařem Leopoldem Kosigem.

Remove ads

Dílo (výběr)

Thumb
Bohyně vítězství, 1897, Slezeské zemské muzeum Opava
  • Architektonická plastika, reliéfy a štukatury, Vídeň, arkádové domy na Reichsratsstraße 9-11), 1880–1883
  • Amor a Psyche (Vídeň, Rakouská národní galerie Belvedere), 1881–82, mramor, v. 192 cm
  • Skupina soch: Zkrocení koně, Rossebändigergruppe (Vídeň, Maria Theresien Platz), 1893
  • Sousoší Kybelé se lvy a dekorativní plastika fasády, Vídeňská burza, (Wiener Börse)), pro architekta Theophila Hansena, 1877
  • Dvě finální sochy Pegasa pro Městské divadlo v Augsburgu, pro architekty Fellner & Helmer, 1877 (odstraněny)
  • Vnější a vnitřní práce v Mahenově divadle, Brno, 1882, pro Fellner & Helmer, 1882.[3]
  • Sochy múz (na atice) a 2 gryfů (na schodišti), a reliéfy v interiéru, Městského divadla Karlovy Vary, součást projektu vídeňské firmy Fellner & Helmer, 1886.[4]
  • Sochařská výzdoba fasády a další sochy, Státní opera Praha , pro firmu Fellner & Helmer a další architekty, 1888.[1]
  • Reliéfy liberecké radnice, Liberec, Česko, architekt Franz Neumann, 1893
  • Reliéfy v Komické opeře v Berlíně, pro firmu Fellner & Helmer, 1892.[5]
  • Nástropní reliéfy v holandské a italské síni v paláci Lanckorońských ve Vídni, pro firmu Fellner & Helmer, 1895
  • Sousoší Únos Persefony, spolupráce August Stauda, Palác Kranz v Argentinierstraße, Vídeň, 1897
  • Socha bohyně Vítězství (Niké) s planoucí pochodní, spolupráce August Stauda, atika Slezského zemského muzea v Opavě, 1897
Remove ads

Galerie

Reference

Literatura

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads