Theodor Gomperz

Theodor Gomperz (29. března 1832, Brno^[1] – 29. srpna 1912, Baden (Dolní Rakousy)) byl rakouský německy píšící filozof a klasický filolog židovského původu narozený na Moravě. Zabýval se především starořeckou filozofií.

Theodor Gomperz
Theodor Gomperz, portrét z dílny Franze von Lenbacha
Narození	29. března 1832 Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	29. srpna 1912 (ve věku 80 let) Baden (Dolní Rakousy) Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Döblinský hřbitov
Alma mater	Vídeňská univerzita
Povolání	historik, filozof, klasický filolog, profesor, historik filozofie, klasický učenec, politik a filolog
Zaměstnavatel	Vídeňská univerzita
Choť	Elise Gomperz
Děti	Heinrich Gomperz Bettina Holzapfel-Gomperz Rudolf Gomperz
Rodiče	Philipp Gomperz
Příbuzní	Josephine von Wertheimstein, Sophie von Todesco, Max von Gomperz a Julius Gomperz (sourozenci)
Funkce	člen Panské sněmovny (od 1901)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

Studoval filozofii, filologii a práva na Vídeňské univerzitě, kde po absolvování působil jako pedagog. V roce 1875 se stal řádným profesorem filologie.

Jeho syn, Heinrich Gomperz, se stal profesorem filozofie. Bratr Julius Gomperz byl brněnský podnikatel a politik.

Bibliografie

• Demosthenes der Staatsmann (1864)
• Philodemi de ira liber (1864)
• Traumdeutung und Zauberei (1866)
• Herculanische Studien (1865–1866)
• Beitrage zur Kritik und Erklarung griech. Schriftsteller (1875–1900)
• Neue Bruchstucke Epikurs (1876)
• Die Bruchslucke der griech. Tragiker und Cobets neueste kritische Manier (1878)
• Herodoteische Studien (1883)
• Ein bisher unbekannies griech. Schriftsystem (1884)
• Zu Philodems Buchern von der Musik (1885)
• Über den Abschluß des herodoteischen Geschichtswerkes (1886)
• Platonische Aufsatze (1887–1905)
• Zu Heraklits Lehre und den Überresten seines Werkes (1887)
• Zu Aristoteles Poetik (1888–1896)
• Über die Charaktere Theophrasts (1888)
• Nachlese zu den Bruchstücken der griechischen Tragiker (1888)
• Die Apologie der Heilkunst (1890)
• Philodem und die astheiischen Schriften der herculanischen Bibliothek (1891)
• Die Schrift vom Staatswesen der Athener (1891)
• Die jüngst entdeckten Überreste einer den platonischen Phaedon enthaltenden Papyrusrolle (1892)
• Aus der Hekale des Kallimachos (1893)
• Essays und Erinnerungen (1905)
• Die Apologie der Heilkunst. Eine griechische Sophistenrede des 5. vorchristlichen Jahrhunderts (1910)
• Hellenika. Eine Auswahl philologischer und philosophiegeschichtlicher kleiner Schriften (1912)