Tomáš z Villanovy

Svatý Tomáš z Villanovy (španělsky Santo Tomás de Villanueva; 1486, Fuenllana^[1], Provincie Ciudad Real, Španělsko – 8. září 1555, Valencie, Španělsko) byl řeholník augustiniánského řádu, v letech 1544–1555 arcibiskup ve Valencii, katolická církev jej uctívá jako svatého.

Tomáš z Villanovy
anonymní obraz, 17. století
Narození	1486 Fuenllana
Úmrtí	8. září 1555 Valencie
Svátek	10. října (augustiniánský řád) 8. září (zbytek církve)
Místo pohřbení	katedrála ve Valencii
Státní občanství	Španělsko
Řád	obutí augustiniáni
Vyznání	katolická církev
Blahořečen	1618
Svatořečen	1658
Úřady	arcibiskup valencijský
Uctíván církvemi	římskokatolická církev
Významné zasvěcené kostely	Valencie, Zaragoza
Atributy	měšec, žebráci
Patronem	studentů, chudých a žebráků
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francesco Camillo, sv. Tomáš jako arcibiskup s infulí, patriarší berlou, palliem a s mincí almužníka v pravé ruce, (před 1673), Prado

Sv. Tomáš při studiu; ilustrace knihy (1791)

Život

Narodil se ve Fuenllaně, dětství strávil ve Villanueva de los Infantes, odkud odešel v patnácti letech na studia do Alcalá de Henares.^[2] Na tamní univerzitě dosáhl ve 26 letech magisterské hodnosti z filosofie a teologie. Odtud odešel do Salamanky. Zde vstoupil v listopadu 1516 do augustiniánského řádu. V roce 1518 složil věčné sliby a v listopadu téhož roku přijal kněžské svěcení.

V roce 1519 se stal převorem kláštera v Salamance, později tutéž funkci zastával v konventech v Burgosu a Valladolidu. V roce 1527 byl zvolen provinciálem. Byl známým kazatelem. V roce 1544 byl jmenován valencijským arcibiskupem. Jako arcibiskup si uchoval prostý způsob života, na který byl zvyklý z kláštera. Podporoval chudé (ač této jeho pomoci také zneužívali někteří, kteří se za chudé jen vydávali). Snažil se umravňovat zpohodlnělé duchovenstvo, i tím, že za ně vykonával zástupná pokání. Coby hlava arcidiecéze se potýkal s pocitem vlastní nedokonalosti a několikrát prosil o zbavení úřadu. Chtěl se vrátit do kláštera. Úřad mu byl však ponechán.

Dne 28. srpna 1555 vážně onemocněl a 8. září téhož roku zemřel, krátce poté, co odsloužil mši svatou. Svatořečen byl papežem Alexandrem VII. v roce 1658.

Úcta a ikonografie

Byl uctíván jako světec již za svého života, zejména v okruhu španělského královského dvora Karla V.^[3].Jeho tělo je pohřbeno v katedrále ve Valencii. Kostely s jeho patrociniem jsou poměrně vzácné: ve Španělsku například v Zaragoze nebo v Benicasimu, kaple v klášterech augustiniánů, ve španělských koloniích (například kostel v Miagau na Filipínách, v Itálii (například v Castel Gandolfo) a ve Francii. V řádových kostelech augustiniánů mu bývá většinou zasvěcen oltář, například v kostele svatého Tomáše apoštola v Praze to je boční oltář s obrazem světce od Karla Škréty. Bývá zobrazován jako arcibiskup v pontifikálním rouchu s infulí, pluviálem, palliem a berlou, nebo jako řeholník v řádovém hábitu bosého augustiniána, Pak mívá jako atribut knihu, kterou studuje, nebo svůj vlastní spis, dále bývá almužníkem s měšcem mincí, které rozdává žebrákům, také uzdravuje chromého žebráka (například na Murillově obraze ze Staré pinakotéky v Mnichově, na obraze Lucy Giordana z kostela ugustiniánů v Neapoli. Ve scénách ze života je vyobrazen také jako dítě, které svůj oděv nabízí žebrákovi. Nejstarším vyobrazením je jeho posmrtná maska z roku 1579 v katedrále ve Valencii^[4]

Je patronem studentů, zvláště studujících členů augustiniánského řádu, chudých, chromých a žebráků.

Dílo

Latinsko-španělská kritická edice kázání:

• SANTO TOMÁS DE VILLANUEVA, Obras completas I: Conciones (1 – 41). Tiempo de Adviento y Navidad, Madrid 2005.
• ID., Obras completas II: Conciones (42 – 98). Tiempo de Cuaresma, Madrid 2006.
• ID., Obras completas III: Conciones (99 – 159). Tiempo de Cuaresma, Pasión, Semana Santa, Madrid 2011.
• ID., Obras completas IV: Conciones (160 – 192). Tiempo de Pascua y Pentecostés, Madrid 2012.
• ID., Obras completas V: Conciones (193 – 227). Domingos después de Pentecostés, Madrid 2012.
• ID., Obras completas VI: Conciones (228 – 261). Fiestas del Señor, Madrid 2012.
• ID., Obras completas VII: Conciones (262 – 292). Fiestas de la Virgen María, Madrid 2013.
• ID., Obras completas VIII (1): Conciones (293 – 325). Fiestas de Santos, Madrid 2013.
• ID., Obras completas VIII (2-3): Conciones (225 – 392). Fiestas de Santos, Madrid 2014.
• ID., Obras completas IX: Conciones (393 – 454) y Sermones cuaresmales en castellano, Madrid 2014.