Tor (software)
systém pro anonymní počítačovou síť From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Tor je v informatice názvem softwarového systému zajišťujícího anonymizaci uživatele při pohybu na Internetu, k čemuž využívá model klient–server. Uživatel využívá klientskou část a jeho datový tok prochází nejprve sítí Tor složenou ze serverových částí a teprve pak k cílovému počítači. Tím je možné skrýt informace o IP adrese uživatele a dalších faktorech, které by ho mohly identifikovat. Díky používání Toru je obtížnější vysledovat stopy činnosti uživatele na Internetu včetně návštěv webových stránek, on-line příspěvků, programů pro komunikaci v reálném čase (instant messaging) a dalších forem komunikace. Je určen k ochraně osobních údajů uživatelů, jejich svobody, soukromí a umožňuje provádět důvěrné obchodování tím, že je chrání před sledováním jejich aktivit na Internetu. Proto se Tor používá k přístupu na Dark Net[1], což je podmnožina Deep Webu. Jedná se o open source software a síť Tor lze použít zdarma.
Existuje i prohlížeč (Tor Browser) s integrovaným tor, je postaven na jádře Mozilla Firefox, jako výchozí vyhledávač používá DuckDuckGo.
Remove ads
Princip činnosti
Ačkoli název Tor vznikl jako zkratka z projektu The Onion Routing (cibulové směrování), nyní již název není považován za zkratku, a proto se již nezapisuje velkými písmeny. Je založen na přeposílání komunikace přes síť serverových částí systému provozovaných dobrovolníky na různých místech. Protože internetové adresy odesílatele a příjemce nejsou obě najednou čitelné v žádném kroku cesty (a ve středních článcích řetězce není ani jedna z adres čitelná), kdokoli provádí analýzu síťového provozu a dohledu v libovolném bodě na trati, není schopen přímo určit, který konec systému komunikuje s kterým. Kromě toho příjemce zná pouze adresy posledního zprostředkujícího stroje, ne odesílatele. Tím, že se drží některé ze vstupních bodů skryté, je schopen obejít mnoho systémů cenzury Internetu, dokonce i ty, které jsou zaměřené speciálně na něj. Přesto se využívá více ve svobodných zemích než v cenzurovaných režimech.[2]
Klade si za cíl skrýt identitu svých uživatelů a jejich síťové aktivity před sledováním a analýzou provozu. Využívá vícevrstvý způsob šifrovaní (obdobně jako původní cibulové směrování) a zajišťuje bezpečné doručení tajemství mezi routery.
Remove ads
Historie
Alfa verze softwaru cibulového směrování (anglicky onion routing) byla uvedena 20. září 2002.[3] Prezentaci sítě Tor provedli 13. srpna 2004 na 13. USENIX sympóziu věnovanému bezpečnosti Roger Dingledine, Nick Mathewson a Paul Syverson, kteří ho představili jako „The Second-Generation Onion Router“.[4] Původně byl Tor sponzorován United States Naval Research Laboratory.[4] V roce 2004–2005 byl finančně podpořen Electronic Frontier Foundation.[5] Tor projekt je od prosince 2006 výzkumně-vzdělávací nezisková organizace se sídlem v USA, která získává rozmanitou finanční podporu.[6]
Remove ads
Mobilní verze
The Guardian vyvinul i verzi pro mobil jménem Orbot[7]. Funguje na stejném principu a připojuje se také k Tor síti.
Pro systém Android je vydaná oficiální verze prohlížeče Tor.[8]
Možnosti odhalení identity
Identitu uživatele mohou odhalit některé JavaScripty.
Odhalení identity skrytého serveru[9] spočívá v tom, že v případě, kdy je webový server špatně nakonfigurován a naslouchá i na jiném rozhraní než 127.0.0.1 a současně služba používá https, při dotazu na veřejnou adresu server vydá certifikát vystavený pro doménu .onion.[10]
Odkazy v populární kultuře
Tor byl zmíněn například:
- v 6. epizodě „Lara“ v 7. řadě amerického seriálu Smallville,
- v epizodě „Chapter 15“ ve 2. řadě seriálu House of Cards,
- v 1. epizodě seriálu Mr. Robot
- Ve filmu Nerve (2016)
- Film Do hloubky webu se tématu TORu a prvních anonymních tržišť přímo věnuje
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads