Toros Toramanian

Toros Toramanian (arménsky Թորոս Թորամանեան; 18. března 1864^[1] – 1. března 1934) byl arménský architekt, archeolog a historik architektury. Je považován za „otce arménské architektonické historiografie“."^[2]

Toros Toromanian
Narození	18. března 1864 Şebinkarahisar
Úmrtí	1. března 1934 (ve věku 69 let) Jerevan
Místo pohřbení	Mohyla Torose Toramanjana (40°9′43″ s. š., 44°30′7″ v. d.)
Bydliště	Bulharsko (od 1895) Rumunsko (od 1900) Paříž (od 1902) Vagharšapat (od 1904) Vídeň (od 1914) Ani
Národnost	Arméni
Alma mater	Istanbulská státní akademie výtvarných umění
Povolání	architekt a archeolog
Zaměstnavatel	Historické muzeum Arménie (1930–1932)
Ocenění	Zasloužilý vědec Arménské SSR Honored Scientist of Armenia
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toros Toramanian na arménské poštovní známce z roku 2014

Životopis

Toros Toramanian se narodil v roce 1864 ve městě Şebinkarahisar na západě Arménie, v tehdejší Osmanské říši. Ve věku 14 let přišel o oba rodiče. Studoval architekturu v Konstantinopoli a později v Paříži, poté se soustředil na detailní studium pozůstatků středověkých arménských architektonických památek, zejména na území starověkého města Ani.

Toramanianova vědecká práce připravila půdu pro práci významného vědce Josefa Strzygovskiho, který po dlouhém a detailním studiu křesťanské architektury dospěl k názoru, že arménská architektura hrála významnou roli v rozvoji byzantské a později západoevropské architektury.^[3] V roce 1920, během turecko–arménské války, přišel Toramanian o velkou část své nepublikované práce,^[4] včetně srovnávací studie byzantské a arménské architektury a studie o historii arménských pohřebních památek. Byl také donucen i s rodinou prchnout z Alexandropolu do Tbilisi.

V roce 1923 se v arménské SSR stal jedním ze zakládajících členů výboru pro ochranu historických památek, jehož se stal ředitelem. Výbor se podílel na rekonstrukci katedrály v Ečmiadzinu. Byl i členem Celosvětového kongresu Arménů.^[5]

Toros Toramanian zemřel v roce 1934 v Jerevanu a byl pohřben v panteonu Komitas^[6][7] poblíž břehu řeky Hrazdan.

Dílo

• Niuter Hay Jartarapetutian Patmutian (Material for the History of Armenian Architecture), Vol. 1 (Erevan: 1942) and Vol. 2 (Evevan: 1948)