Torricella-Taverne

Torricella-Taverne (známá také jako Taverne-Torricella, díky názvu železniční stanice na Gotthardské dráze) je obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Lugano. Žije zde přibližně 3 100^[1] obyvatel.

Torricella-Taverne
znak
Poloha
Souřadnice	46°4′0″ s. š., 8°55′0″ v. d.
Nadmořská výška	427 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Ticino
Okres	Lugano
Torricella-Taverne Torricella-Taverne, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	5,25 km²
Počet obyvatel	3 087 (2018)[1]
Hustota zalidnění	588 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.torricella-taverne.ch
PSČ	6808
Označení vozidel	TI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Obec se skládá ze dvou osad Taverne a Torricella (s vesnicí Motto) a leží na pravém břehu řeky Vedeggio jižně od Monte Barro.

Sousedními obcemi jsou Monteceneri na severu, Ponte Capriasca na východě, Origlio, Lamone a Bedano na jihu a Alto Malcantone a Mezzovico-Vira na západě.

Historie

Taverne, letecký pohled (1964)

První zmínka o obci pochází z roku 1254 a jmenuje se Torexella.^[2] Nacházejí se zde různé pohřební nálezy z pravěku, doby římské a raného středověku. Výraz ad clausas Carvine v dokumentu z roku 1354 naznačuje existenci opevnění v Taverne, které pravděpodobně tvořilo severní hranici panství královského dvora Agnuzzo v raném středověku. Na protáhlém skalnatém kopci kdysi stával hrad, z něhož se dochovaly zbytky věže, cisterny a kurtiny. Navzdory kusé tradici patřil pravděpodobně rodu Rusca, který ve 13. a 14. století vlastnil v oblasti četné statky.^[2]

V roce 1799 se u Torricella-Taverne utábořily rakousko-ruské jednotky generála Alexandra Suvorova a svedly bitvu s oddílem Francouzů. Torricella-Taverne původně spadala pod církevní jurisdikci Agno. Farnost vzniklá v roce 1566 se osamostatnila v roce 1615. Kostel Santi Maurizio e Biagio, zmiňovaný v roce 1361, je staršího původu. Chór byl přistavěn v první polovině 17. století a naposledy byl renovován v letech 2002–2003.^[2]

V poslední třetině 20. století počet obyvatel Torricella-Taverne rychle rostl, zejména díky dopravní dostupnosti obou největších měst kantonu, Lugana a Bellinzony.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok	1591	1626	1801	1930	1970	1980	1990	2000	2002	2010	2020
Počet obyvatel	500	330	150	610	1067	1612	2317	2704	2843	2969	3072

Hospodářství a doprava

Železniční stanice Taverne-Torricella

Hlavním zdrojem příjmů bylo dříve zemědělství a lesnictví, kromě toho se mnoho obyvatel vystěhovalo jako stavitelé (tzv. maestranze). Na počátku 20. století bylo v Torricella-Taverne v provozu pět mlýnů. Otevření železniční stanice s malým nákladovým nádražím na významné Gotthardské dráze, výstavba hlavní silnice a později dálnice A2 vedly k založení mnoha průmyslových podniků a obchodních firem. V roce 1905 byl v Torricella-Taverne otevřen jeden z největších rýžovarů ve Švýcarsku, který v roce 1957 koupilo družstvo Migros.^[2]