Toskánský palác
Šlechtický palác v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Toskánský palác, někdy zvaný též Thun-Hohenštejnský palác, je mohutná barokní stavba palácového typu, která se nachází na západní straně Hradčanského náměstí v městské části Praha 1 na Hradčanech. V současnosti budovu využívá Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Od roku 1964 je palác kulturní památkou[1] a od roku 2026 bude mít status Národní kulturní památky.[2]
Remove ads
Dějiny
Stavbu paláce zahájil hrabě Michael Osvald z Thun-Hohensteinu před rokem 1690 na místě několika menších obytných domů, které do té doby patřily Lobkovicům.[3] Hrabě Thun tehdy pojal úmysl vystavět zde své šlechtické reprezentační sídlo v blízkosti Pražského hradu. Dokončení stavby se však již nedožil. V roce 1718 nedostavěnou budovu od Thunů odkoupila Anna Marie Františka, vévodkyně toskánská a velkovévodkyně medicejská, ta stavbu posléze dokončila – od ní pochází jméno tohoto paláce.
Stavbu podle projektu francouzského architekta Jeana Baptista Matheye prováděl italský stavitel a architekt Jacopoc Antonio Canevalle, jemuž bývají také autorsky připisovány dva pavilony nad hlavním průčelím, které prostupují střechou a jsou spojeny terasou.[4] Objekt má celkem čtyři uzavřená křídla s obdélnvým nádvořím uprostřed. Na západním průčelí nádvorní fasády je vchod do koníren, první klenutý sál slouží jako příležitostná výstavní síň. Po levé straně od vchodu je nika s barokní kašnou a původní sochou Hérakla s kyjem a kůží nemejského lva. Osově souběžná kašna v pravém rohu má chrlič v podobě ryby, doplněný v roce 1998. Bohaté průčelí paláce zdobí dva toskánské erby a dále také sochařská výzdoba na atice, kterou tvoří alegorie Sedmera svobodných umění od Jana Brokoffa (zleva: Gramatika, Dialektika, Rétorika, Astrologie, Aritmetika, Musika, Geometrie).[1] V nároží paláce k Loretánské ulici je vsazena socha archanděla Michaela s plamenným mečem, patrona prvního stavebníka paláce, dílo sochaře Ottavia Mosta.
V roce 1741 objekt zdědila dcera Marie Anna Karolina Luisa Františka, vévodkyně Bavorská. V majetku vévodů Bavorských zůstal až do roku 1770, kdy jej zdědil Karel princ z Pfalz-Zweibrückenu a po něm jeho bratr Maxmilian. Roku 1805 přešla bavorská panství v Čechách na arcivévody habsburské. Od roku 1847 se stal vlastníkem císař Ferdinand I. Dobrotivý. Po jeho abdikaci roku 1848 zůstal v osobním vlastnictví císaře Františka Josefa I. Po roce 1918 se stal majetkem Československé republiky.[5]
Výraznější stavební úpravy probíhaly v letech 1941–1942 podle projektu architekta Bohumíra Kozáka. V roce 1956 byl palác restaurován pro účely vědeckých ústavů.
V letech 1994–1998 proběhla celková rekonstrukce budovy, včetně restaurování soch a doplnění chybějících článků výzdoby. Nově bylo do chodníku před budovou zasazeno 12 figurálních patníků z božanovského pískovce, jejichž autorem je Karel Nepraš. v nádvoří byla do průjezdu vsazena mříž s figurou orla na klice. [6]
Pro veřejnost jsou příležitostně přístupné pouze dvě prostory v přízemí západního dvorního traktu, kde se občas konají různé společenské akce nebo výstavy, naposledy v září až listopadu 2025 výstava obrazů Patrika Hábla a kolekce z uměleckých sbírek rodiny Masarykových.
Remove ads
Galerie
Erb na Toskánském paláci
Nádvoří
Výstavní síň
kašna se sochou Herkula
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads