Trona

From Wikipedia, the free encyclopedia

Trona
Remove ads

Trona (Wallerius, 1747), chemický vzorec Na3(CO3)(HCO3)·2H2O, je jednoklonný minerál.[1] Název je zjednodušený výraz natron, který pochází z arabského označení pro přírodní sůl.

Stručná fakta Obecné, Kategorie ...
Remove ads

Původ

  • sedimentární – vysrážením ve slaných jezerech, výkvěty na půdách v suchých oblastech
  • vulkanický – usazuje se v okolí fumarol (vzácně)

Morfologie

Krystaly mají tvar prizmatických tabulek protažených ve směru {010} s ostatními plochami rýhovanými rovnoběžně s {010}, velikosti do 10 cm. Agregáty vláknité až sloupcovité, masivní.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2,5, hustota 2,14 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, lom nerovný až pololasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: bílá, nažloutlá, šedá. Lesk skelný, průhlednost: průsvitný, bezbarvý v procházejícím světle, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Na 30,51 %, H 2,23 %, C 10,63 %, O 56,63 %. Rozpustný ve vodě, v kyselinách kypí.

Parageneze

  • natrit, termonatrit, halit, glauberit, thénardit, mirabilit, sádrovec (solná jezera); shortit, northupit, bradleyit, pirssonit (Green River Formation, Wyoming, USA)

Získávání

Povrchová těžba.

Využití

K výrobě sody, která se dále používá při výrobě skla, papíru nebo mýdla. Ve starém Egyptě používali tronu při mumifikaci těl.

Naleziště

Hojný v suchých oblastech.

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads