Tunku Abdul Rahman

Tunku Abdul Rahman Putra Al-Haj ibni Almarhum Sultan Abdul Hamid Shah (8. února 1903 Alor Setar – 6. prosince 1990 Kuala Lumpur) byl první malajsijský premiér v letech 1957–1970. Je také znám pod jmény Bapa Kemerdekaan (otec nezávislosti) , Bapa Malaysia (otec Malajsie) a „the Tunku“. Byl rovněž prvním prezidentem Asijské fotbalové federace (1958–1976)

Tunku Abdul Rahman
Předseda vlády Malajsie
Ve funkci: 31. srpna 1957 – 22. září 1970
Nástupce	Abdul Razak Hussein
Stranická příslušnost
Členství	United Malays National Organisation
Narození	8. února 1903 Alor Setar
Úmrtí	6. prosince 1990 (ve věku 87 let) Penang
Místo pohřbení	Kedah Royal Mausoleum
Choť	Sharifah Rodziah Syed Alwi Barakbah
Rodiče	Abdul Hamid Halim of Kedah
Příbuzní	Badlishah of Kedah a Tunku Kassim Sultan Abdul Hamid (sourozenci)
Alma mater	St Catharine's College Debsirin school
Profese	politik a advokát
Náboženství	sunnitský islám
Ocenění	Cena Ramona Magsaysaye (1960) Mezinárodní cena krále Fajsala za službu islámu (1983) čestný společník Řádu Austrálie (1987) Řád Chula Chom Klao Řád nezávislosti … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Tunku Abdul Rahman
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cesta k nezávislosti

Byl premiérem Malajské federace pod britským protektorátem (1951). Roku 1954 Tunku Abdul Rahman vedl delegaci v Londýně, kde jednal o nezávislosti pro svou zemi, ale bezvýsledně. O rok později se konaly první všeobecné volby. Tunku Abdul Rahman se stal premiérem Malajsie.

V roce 1955 Tunku Abdul Rahman opět vyjednával s britskou vládou a o dva roky později byl 31. srpen 1957 vyhlášen dnem nezávislosti. Když v Kuala Lumpuru byla stahována britská vlajka, Tunku Abdul Rahman a okolní dav volali Merdeka! (Svoboda!). V následujících letech spoluvytvářel Velkou Malajsii. Po nepokojích roku 1969, vyhlásil Rukun Negara („Principy státu“), které měly sloužit k porozumění mezi komunitami, a krátce poté odešel na penzi.

Vyznamenání

• velkokříž Řádu Chula Chom Klao – Thajsko, 1958
• velkokříž Řádu koruny – Belgie, 28. srpna 1958
• řetěz Řádu Sikatuna – Filipíny, 7. ledna 1959
• Královský rodinný řád Bruneje – Brunej, 23. dubna 1959
• Řád společníků cti – Spojené království, 31. prosince 1960
• Královský řád Sahametrei – Kambodža, 21. prosince 1962
• Záslužný řád národní nadace – Jižní Korea, 29. dubna 1965
• velkodůstojník Národního řádu Vietnamu – Jižní Vietnam, 6. října 1965
• čestný společník Řádu Austrálie – Austrálie, 26. ledna 1987^[1]
• velkostuha Řádu nezávislosti – Tunisko