Tupolev SB-2

Tupolev SB-2 byl sovětský dvoumotorový celokovový lehký bombardovací letoun vyvinutý ve třicátých letech 20. století konstrukční kanceláří Tupolev.

Tupolev SB-2
Prototyp ANT-40
Určení	bombardovací letoun
Šéfkonstruktér	Tupolev
První let	7. října 1934
Zařazeno	1934
Vyřazeno	1950 (Španělsko)
Uživatel	Sovětské letectvo Španělsko Československé letectvo Letectvo Čínské republiky[1] Finské letectvo Bulharské letectvo
Výroba	1936-1941
Vyrobeno kusů	6656 ks (včetně dvou prototypů)
Další vývoj	Archangelskij Ar-2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Finské SB 2M-103

Tupolev SB 2M-103^[2] taktického čísla 2 patřil do výzbroje 38. rychlého bombardovacího pluku VVS RKKA. Pluk se v létě 1939 zapojil do bojů u Chalchyn golu^[3]

Prototyp vzlétl pod označením ANT-40 poprvé 7. 10. 1934. Do výzbroje letectva Rudé armády se dostal v roce 1936. Svou rychlostí a svými schopnosti zaujal i československé vojenské experty, kteří projevili zájem o nákup a licenci. Letoun se účastnil španělské občanské války na straně republikánů, kde v rychlosti překonával i většinu tehdejších stíhacích letadel frankistů. Po ukončení bojů se SB-2 dostal do výzbroje španělské armády, další kusy získala Čínská republika. Od roku 1938 se vyráběl vylepšený typ SB-2bis s motory M-103. Letouny se účastnily bojů v zimní válce, přičemž finské vojsko několik strojů ukořistilo. Výroba SB-2 skončila v roce 1942.

SB-2 v Československu

Československo zakoupilo mezi lety 1937 a 1938 celkem 61 kusů stroje,^[4] označeného zde jako B-71,^{[p 1]} které byly pro potřeby československého letectva mírně upraveny, zejména přezbrojením kulomety vz. 30 a vybavením radiostanicemi vz. 35, pumovým zaměřovačem vz. 37 a dalšími palubními přístroji kompatibilními s ostatní jím užívanou technikou. Na letouny byly také instalovány motory Avia-Hispano Suiza 12 Ydrs B československé výroby, nikoliv původní sovětské M-100,^{[p 2]} a československé vrtule typu Letov Hd-43.

Firmou Avia byla v roce 1937 získána i práva k licenční výrobě, částečnou výměnou za dodávku letounů Avia Ba-122 a postoupení licence na výrobu dělostřelecké techniky Škodových závodů^{[4][p 3]} Sovětskému svazu. Produkce typu, konstrukčně upraveného podle československých norem, byla připravována od roku 1938, ale do německé okupace českých zemí se nepodařilo ani jeden stroj zkompletovat, a až mezi červencem 1939 a dubnem 1941 jich bylo v závodech Avia a Aero^{[p 4]} vyrobeno celkem 111 kusů, ve dvou mírně odlišných variantách B-71A a B-71B, obou určených primárně k vlekání vzdušných terčů pro Luftwaffe.^[5]

Již v září 1939 bylo 24 z původních strojů československého letectva prodáno Německem Bulharsku, které je, pod označením Žerav (jeřáb), zařadilo do stavu 5. orljak (leteckého pluku).^[5] Později údajně došlo k prodeji i dalších osmnácti kusů.

Jeden stroj B-71 byl jako kurýrní užíván Slovenskými vzdušnými zbraněmi. Původně náležel 74. letce 6. leteckého pluku, a po poškození při přistání na letišti ve Spišské Nové Vsi v listopadu 1938 zůstal ve zdejších dílnách a opraven byl až poté, co tehdejší Slovensko získalo nezávislost. V dubnu 1943 jej pětice slovenských letců pod vedením Antona Vanka použila k úletu do Turecka.^[6]

Specifikace

Údaje dle^[7]

ANT-40

Technické údaje

Charakteristika: lehký bombardovací letoun

• Osádka:
• Rozpětí: 20,34 m
• Délka: 12,29 m
• Výška: 3,28 m
• Plocha křídla: 56 m²
• Hmotnost prázdná: 3750 kg
• Hmotnost vzletová: 6100 kg
• Pohonná jednotka: 2 × dvanáctiválcový vidlicový motor VK-100, později M-100A s výkonem 750 k. SB-2bis měly motory M-103 s výkonem 1100 k.

Výkony

• Max.rychlost: 410 km/h, SB-2bis: 450 km/h
• Cestovní rychlost: 375 km/h
• Dostup: 7800 m
• Dolet: 1200–1600 km
• Počáteční stoupavost: 400 m/min (SB-2bis)

Výzbroj

• 4 × kulomet ŠKAS
• 1 × 500kg puma nebo 6 × 100kg pum