Turín

sídlo v kraji Piemont v Itálii From Wikipedia, the free encyclopedia

Turínmap
Remove ads

Turín (italsky Torino, v piemontském jazyce Turin) je velké průmyslové město v severozápadní Itálii, správní centrum Piemontu a metropolitního města Turín (odpovídající úrovni italských provincií). Leží v severozápadní části Itálie na řece Pádu, přibližně 70 km východně od hranic s Francií. Na západní straně města, na hranicích s Francií, vystupují vrcholky Kottijských a Grajských Alp. Vzdálenost do severně ležícího Švýcarska a druhého největšího italského města Milána na východě je přibližně 100 km. Ve městě žije přes 908 469 obyvatel, i s předměstími přes 1,7 milionu.

Stručná fakta Turín Torino, Poloha ...

Sídlí zde automobilka FIAT (Fabbrica Italiana Automobili Torino), a také mnoho dalších podniků, zahrnující většinu všech průmyslových odvětví.

Remove ads

Historie

Thumb
hlavní náměstí Piazza Castello

Název města pochází od keltského Tau, což znamená hory (podle nedalekých Alp). Osídlené bylo ještě před Římany, kteří zde vybudovali vojenský tábor (Castra Taurinorum). Od začátku 5. století zde bylo biskupství, v 6. až 8. století byl součástí Langobardského království, v roce 1404 tu byla založena univerzita. V roce 1562 se stal centrem savojského feudálního státu, které se roku 1720 změnilo na Sardinské království. V roce 1706 město přečkalo francouzské obležení, které ukončila bitva u Turína. Mezi lety 1802 a 1814 ho pak anektovala Francie, italským městem se stal až v roce 1861, a to na šest let dokonce jako její hlavní město. Společně s Milánem je dnes Turín jedním z ekonomických a kulturních center celé severní Itálie. V roce 2006 se zde a i v nedalekých horách konaly 20. Zimní olympijské hry.

Remove ads

Město a památky

Thumb
věž Mole Antonelliana
Thumb
katedrála, Duomo di Torino

Střed města se rozkládá kolem dvou náměstí Piazza reale (dříve také zvaného Piazza Castello) obklopeného dvěma frontami komplexu reprezentačních budov rozsáhlého Královského paláce, k němu na severozápadním nároží přiléhá katedrála s arcibiskupským palácem.

  • Královský palác (Palazzo Reale) byl vystavěn v letech 1646–1658 jako rezidence savojských králů, později rozšířen a v 19. století dovršen dvoranou se vstupním schodištěm na rezidenci italských králů. Přepychové sídlo má v podzemí archeologickou expozici s exponáty od doby římské do pozdního středověku (mj. římský poklad stříbra z Marenga), v přízemí archeologickou sbírku antického sochařství a keramiky, v 1. a 2. patře reprezentační zámecké interiéry, dvojí galerii starého umění (Galleria Sabauda). Ve třetím patře je expozice figurální keramiky art deco turínských keramických dílen Lenci z meziválečné doby, a v pravém křídle rovněž ceněná královská zbrojnice (Armeria). Jen příležitostně bývá otevřena královská knihovna.
  • Královské zahrady (Giardini reali) obklopují palác ze severu a východu, mají převážně charakter francouzského barokního parku. Na severní straně ze suterénu paláce vystupují kamenné pozůstatky hlediště římského amfiteátru z 1. století, jež dosud příležitostně slouží divadelním či koncertním představením. Fragmenty pokračují zdmi divadelní zahrady, která sloužila k odpočinku diváků antických her o přestávkách.
  • Uprostřed náměstí stojí jezdecká socha Emanuela Filiberta Savojského z roku 1838, dílo sochaře Carla Marochettiho.
  • Katedrála sv. Jana Křtitele byla postavena na místě antické stavby, dále paleokřesťanského kostela a tří románských bazilik v letech 1491–1498 v renesančním stylu a zbarokována v 17. a 18. století. Architekt Guarino Guarini propojil propojil její hlavní oltář s kaplí Turínského plátna (Cappella Sacra Sindone), jež má samostatnou věž s ochozem, v současnosti přístupným jen z Palazza reale. Hranolová zvonice pochází z roku 1720. Pod schodištěm na západním nároží se vstupuje do Diecézního muzea, v němž jsou kromě chrámového umění zpřístupněny základy antické a středověké architektury.
  • Palazzo Madama ve střední části náměstí byl původně hrad ze 13. století, v 15. století rozšířený, jeho západní fasáda je barokní z 18. století. V paláci je muzeum starého umění.
  • Porta palatina – dvouvěžové průčelí brány ze 14. století, nyní archeologický park, severně od královských zahrad
  • Zámecký kostel sv. Vavřince uzavírá levé křídlo čestného dvora královského paláce, jednolodní stavba se zahrocenou věží je komponovaná na půdorysu průniku konvexních a konkávních tvarů, je dílem architekta Guarina Guariniho.
  • Barokní kostely sv. Kristiny a sv. Karla Boromejského navazují na jižní frontu náměstí, jsou rovněž projektem architekta Guarina Guariniho. .

Další významné chrámy

  • Kostel sv. Dominika (Chiesa San Domenico) – gotický cihlový chrám, s cenným vybavením, mj. Růžencový oltář s obrazem P. Marie se sv. Dominikem a Kateřinou ze Sieny od Guercina z roku 1637.
  • Poutní mariánský chrám (Santuario della Consolata) na základech římské antické stavby postavena barokní centrální stavba s kupolí, architekti: Filippo Juvarra a Guarino Guarini.
  • Kaple obchodníků a bankéřů (Cappella dei mercanti e bankieri) je komorní barokní jednolodní prostor z konce 17. století, který dali nejbohatší turínští podnikatelé vyzdobit na klenbě iluzivními freskami a dalšími významnými uměleckými díly: kromě relikviářových oltářů a varhan to je devět obrazů významných mistrů, 4 namaloval Andrea Pozzo (Třem králům se zjevuje anděl, Tři králové putují do Betléma, Svatá rodina na útěku do Egypta, Vraždění betlémských neviňátek)

Palazzo Reale, Palazzo Madama, Palazzo Chiablese a další řada budov v Turíně a v Piemontu jsou od roku 1997 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO pod společnou položkou „Rezidence královského rodu Savojských“.

Západně od náměstí Piazza reale a jižně od Piazza Castello vedou hlavní turínské bulváry, proražené jednak po bitvě o Turín roku 1706 a hlavně za vlády Napoleona Bonaparta kolem roku 1800. Jsou to severojižní Via XX Settembre, a na ní kolmá Via Garibaldi. První z nich vede směrem k hlavnímu nádraží (Stazione Porta nova), paralelní s ní je také obchodní a nákupní ulice Via Roma. Via Garibaldi je obchodní, mimo jiné i s obchodem fotbalového klubu Juventusu Turín. V místě křížení s ulicí Via Milano stojí turínská radnice, Palazzo di Citta nebo Municipio, stavba z let 1659–1665. Naproti radnici stojí chrám Svatých prvomučedníků (Chiesa Santi Martiri) z konce 16. století. Via Garibaldi končí u nádraží Porta Susa. Tyto bulváry a další (například Via Cernaia) mají souvislé sloupové arkády. Na severovýchodní stranu náměstí zasahuje barokní budova Palazzo dell'Academia delle Scienze z konce 17. století, v současnosti jedno z nejvýznamnějších muzeí egyptského umění (po Káhiře, Londýně a Louvru).Hned vedlejší budovu východním směrem zaujímá Galleria Sabauda. Jsou zde vystavena malířská díla především italských a nizozemských umělců (Paolo Veronese, Tintoretto, Rembrandt ad.). *Vedle stojí kostel S. Filipo Neri z konce 17. století.

  • Palazzo Carignano je významná barokních stavba z let 1679–1684, sídlil v ní italský parlament a v roce 1861 zde bylo vyhlášeno Italské království.
  • Věž Mole Antonelliana je dominantou města o výšce 167 m, byla postavena v roce 1863. Architekt stavby A. Antonelli měl vytvořit původně synagogu, extravagantní stavba se však židovské obci nelíbila, byla tedy prodána městu. Dnes zde sídlí Muzeum dějin filmu.

Východním směrem k řece Pádu je pod nábřežím náplavka s mnoha bary, hospodami a nočními kluby. Přes řeku je vidět zelené kopce parku Di Villa Genero. Proti proudu řeky po nábřeží se nachází park Parco del Valentino s botanickou zahradou z první poloviny 18. století. Uprostřed parku leží Castello del Valentino, stavba z roku 1620–1660. Zpět k nádraží vede široká třída Corso Vittorio Emanuele II.

Remove ads

Další muzea a galerie

  • Museo civico Pietro Micca – vojenské muzeum, věnované 4 měsíce trvající bitvě o Turín z roku 1706, při níž hrdinný sapér Pietro Micca prorazil náloží podzemní chodbu do citadely a vybojoval tak jednu epizodu úspěšné italské obrany města. Chodba byla objevena archeologickým výzkumem roku 1958 a je při prohlídce muzea s průvodcem přístupná.
  • Muzeum automobilů
  • Galleria Civica d'Arte Moderna Contemporanea se sbírkami Modiglianiho, Kleea či Ernsta. Případně je možné navštívit muzeum automobilismu Museo dell'Automobile na Corso dell'Unita d'Italia.

Okolí

  • Poutní barokní Bazilika di Superga architekta Filippa Juvarry, na vrchu Monte Superga, akropole savojské královské rodiny.
  • Sacra di San Michele opevněný středověký benediktinský klášter na skále
  • Castello del Valentino
  • Castello Susa

Galerie

  • Thumb
    Palazzo Madama
  • Thumb
    náměstí Piazza San Carlo
  • Thumb
    ulice Via Garibaldi
  • Thumb
    Palazzo di Citta/radnice
  • Thumb
    Palazzo Carignano
  • Thumb
    zámek Castello del Valentino
  • Thumb
    Podloubí na Via Po

Vývoj počtu obyvatel

Thumb
řeka Pád z náplavky

Počet obyvatel (v tis.)

Sport

Fotbalové kluby

Známí rodáci

Remove ads

Partnerská města

Odkazy

Literatura

ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. S. 757. ISBN 978-3-8297-6646-3.

Související články

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads