Typ II (ponorka)

Typ II byla třída malých ponorek německé Kriegsmarine z období druhé světové války. Ponorky byly vyvinuty pro operace v Severním moři, průlivu La Manche a v přilehlých oblastech.^[1] Sloužily především k výcviku posádek potřebných k obnově ponorkových sil.^[2] Celkem bylo ve čtyřech variantách postaveno 50 ponorek této třídy.^[1]

Typ II
U 9
Obecné informace
Uživatel	Kriegsmarine
Typ	ponorka
Lodě	50
Osud	vyřazeny
Předchůdce	Typ I
Nástupce	Typ VII
Technické údaje Typ IIC
Výtlak	291 t (na hladině) 341 t (pod hladinou)
Délka	43,9 m
Šířka	4,1 m
Pohon	2 diesely, 2 elektromotory
Rychlost	12 uzlů (na hladině) 7 uzlů (pod hladinou)
Posádka	25
Výzbroj	1× 20mm kanón 3× 533mm torpédomet 6 torpéd či 18 min

Pozadí vzniku

Finská ponorka Vesikko byla vzorem pro stavbu německých člunů typu II

Konstrukce této třídy ideově vycházela z prvoválečných pobřežních ponorek typu UB. Protože Německo po prohrané první světové válce nesmělo ponorky vlastnit, stal se vzorem pro typ II německý projekt CV-707, na základě kterého byla pro finské námořnictvo postavena ponorka Vesikko.^[2] Do stavby ponorek typu II se zapojily německé loděnice Deutsche Werke a Germaniawerft v Kielu a Flender Werke v Lübecku.

Varianty

Ponorka U 1

Celkem vznikly čtyři verze ponorek třídy II, označené IIA, IIB, IIC a IID. Vyznačovaly se například rostoucí délkou a výtlakem.^[1]

Typ IIA

První verze postavená v šesti kusech pojmenovaných U 1 až U 6. Její výzbroj tvořily tři 533mm torpédomety a jeden 20mm kanón. Všechny torpédomety byly v přídi. Nesly celkem šest torpéd.^[2] Místo torpéd unesly až 18 min.^[1] Pohonný systém tvořily dva diesely MAN o výkonu 350 koní a dva elektromotory o výkonu 180 koní.^[1]

Typ IIB

Verze postavená ve 20 kusech. Tato verze měla prodloužený trup a tedy unesla větší množství paliva.^[3] Dobu potřebnou k ponoření se u ní, oproti verzi IIA, podařilo zkrátit z 35 na 30 sekund.^[2]

Typ IIC

Ponorka typu II

Tato verze byla postavena v osmi kusech. Měla delší trup a nesla více paliva. Oproti verzi IIA měla výkonnější elektromotory (220 koní).^[1]

Typ IID

Tato verze byla postavena v 16 kusech.^[3] Oproti verzi IIA měla výkonnější elektromotory (220 koní), větší dosah a rozměrnější velitelskou věž.^[1]

Operační služba

Ponorky typu II byly určeny zejména k výcviku, nedostatek ponorek na počátku druhé světové války si ale vynutil jejich nasazení v první linii. Teprve nárůst počtu ponorek typu VII a typu IX umožnil jejich postupný návrat k původnímu určení.^[4]