USS San Jacinto (CVL-30)

USS San Jacinto (CVL-30) byla lehká letadlová loď Námořnictva Spojených států, která působila ve službě v letech 1943–1947. Jednalo se o devátou a poslední jednotku třídy Independence.

USS San Jacinto v roce 1944
Základní údaje
Typ	lehká letadlová loď
Třída	Independence
Jméno podle	bitva u San Jacinta[1]
Zahájení stavby	26. října 1942
Spuštěna na vodu	26. září 1943
Uvedena do služby	15. listopadu 1943
Osud	vyřazena 1. března 1947 sešrotována 1972
Takticko-technická data
Výtlak	11 176 t (standardní)
Délka	189,7 m (celkem)
Šířka	21,8 m (vodoryska)
Ponor	7,9 m
Pohon	4× kotel Babcock & Wilcox 4× parní turbína General Electric 4× šroub 100 000 shp
Rychlost	31,5 uzlů (58,5 km/h)
Posádka	1569
Výzbroj	28× 40mm kanón Bofors 40× 20mm kanón Oerlikon
Letadla	45

Loď byla objednána jako lehký křižník třídy Cleveland USS Newark (CL-100), v červnu 1942 však došlo ke změně v objednávce a z budoucího Newarku se stala letadlová loď Reprisal. Její stavba byla zahájena 26. října 1942 v loděnici New York Naval Shipyard v New Yorku. V lednu 1943 byla definitivně přejmenována na San Jacinto a v červenci téhož roku byla překlasifikována na lehkou letadlovou loď. K jejímu spuštění na vodu došlo 26. září 1943, do služby byla zařazena 15. listopadu 1943. V letech 1944 a 1945 se zúčastnila bojů v Tichém oceánu, včetně bitvy ve Filipínském moři. Krátce po skončení druhé světové války byla 1. března 1947 vyřazena ze služby a odstavena do rezerv. V roce 1959 byla překlasifikována na pomocný letadlový transport AVT-5 a nakonec roku 1970 vyškrtnuta z rejstříku námořních plavidel. Na konci roku 1971 byla odprodána do šrotu.^[2][3]