Udmurtsko

Udmurtsko (rusky a udmurtsky Удмуртия, Udmurtija), plným názvem Udmurtská republika (rusky Удмуртская республика, Udmurtskaja Respublika; udmurtsky Удмурт Республика, Udmurt Respublika nebo Удмурт Элькун, Udmurt El’kun), je jednou z republik Ruské federace. Nachází se na východě evropské části Ruska, na okraji Východoevropské roviny mezi řekami Kamou a Vjatkou.

Udmurtská republika Удмуртская Республика (Udmurtskaja Respublika) Удмурт Республика (Udmurt Respublika)
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Iževsk
Souřadnice	57°17′ s. š., 52°45′ v. d.
Rozloha	42 100 km²
Časové pásmo	UTC+4[1]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 493 356 (2021)
Hustota zalidnění	35,5 obyv./km²
Jazyk	ruština, udmurtština
Národnostní složení	Rusové, Udmurti, Tataři
Náboženství	36 % pravoslaví, 5 % ostatní křesťanství, 4 % islám, 2 % tradiční a rodnověří, 1 % protestantství, 1 % starověrci
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Povolžský
Druh celku	republika Ruské federace
Podřízené celky	25 rajónů, 5 měst
Vznik	11. listopadu 1991
prezident	Alexandr Brečalov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-UD
Označení vozidel	18
Oficiální web	www.udmurt.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Má rozlohu 42 100 km² a žije zde přibližně 1,49 milionu obyvatel, především Rusové a původní obyvatelstvo území republiky Udmurti. Hlavním městem je Iževsk, udmurtsky Ižkar. Na jihu sousedí s Tatarstánem, na jihovýchodě s Baškortostánem. Na východě hraničí s Permským krajem a na severu a západě s Kirovskou oblastí.

Úředními jazyky republiky jsou udmurtština a ruština.

Historie

Udmurtsko bylo od 16 století součástí Ruska, později Sovětského svazu. V roce 1920 byla na udmurtském území v rámci Ruské SFSR vytvořena Votská autonomní oblast, která byla v roce 1932 přejmenována na Udmurtskou autonomní oblast a v roce 1934 přetvořena na Udmurtskou ASSR.

Udmurtská ASSR zanikla 11. listopadu 1990, kdy její Nejvyšší sovět vyhlásil suverénní Udmurtskou republiku – byla přijata Deklarace o státní suverenitě a zákon o zavedení změn do ústavy Udmurtské ASSR, čímž byl změněn název na Udmurtskou republiku.

V roce 1994 by přijata ústava Udmurtské republiky, kterou se stala subjektem Ruské federace

Symboly

Vlajka

Podrobnější informace naleznete v článku Udmurtská vlajka.

Udmurtská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi svislými pruhy: černým, bílým a červeným. Ve středu bílého pruhu je červený, osmicípý sluneční znak, umístěný do pomyslného čtverce o straně rovné 5/6 šířky pruhu. Jde o středový kříž s rameny o šířce 1/3 šířky pruhu, na koncích ramen je výřez, svírající pravý úhel.^[2]

Geografie

Významnými přírodními zdroji republiky jsou rašelina, prameny minerálních vod a naleziště ropy, která jsou odhadována na 820 milionů tun. 40 % rozlohy republiky pokrývají jehličnaté lesy.

Významné řeky v republice jsou: Čepca, Iž, Kama, Kilmez a Siva. Také tu pramení (na severu) Vjatka, která pak v jihozápadním cípu území tvoří malý úsek hranice s Tatarstánem. Votkinská a Dolnokamská přehrada, obojí na řece Kamě, částí svých ploch ohraničují republiku z východu, resp. jihu.

Města a okresy

Seznam sídel s více než 5000 obyvateli (stav k 1. lednu 2007):

Obec Populace Iževsk 615 700 Sarapul 99 800 Glazov 99 600 Votkinsk 97 600 Možga 49 000 Igra 22 200 Uva 19 800 Balezino 16 300 Kambarka 12 400 Kez 10 700 Kizněr 9 200 Zavjalovo (2002) 7 500

Obec Populace Jar 7 000 Jakšur-Bodja (2002) 6 900 Malaja Purga (2002) 6 900 Šarkan (2002) 6 600 Alnaši (2002) 6 300 Sigajevo (2002) 5 800 Děbjosy (2002) 5 800 Novyj 5 700 Sjumsi (2002) 5 600 Vavož (2002) 5 600 Selty (2002) 5 600 Karakulino (2002) 5 100

Seznam rájónů s údaji o počtu obyvatel (stav k 1. lednu 2007):

Rajón Populace Rozloha Alnašskij 22 300 896 km² Balezinckij 40 700 2 586,8 km² Vavožskij 17 870 1 679 km² Votkinskij 24 500 1 860 km² Gazovskij 17 870 2 160 km² Grachovskij 19 900 970 km² Děbjosskij 14 430 1 033 km² Zavjalovskij 56 500 2 220 km² Igrinskij 42 800 2 267,4 km² Kambarskij 21 300 763 km² Karakulinskij 13 500 1 192,6 km² Kezskij 26 500 2 321 km² Kizněrskij 22 500 2 164 km²

Rajón Populace Rozloha Kijasovskij 11 300 800 km² Krasnogorskij 11 300 1 860 km² Malopurginskij 33 400 1 220,4 km² Možginskij 28 700 1 998 km² Sarapulskij 25 300 1 878 km² Seltinskij 13 300 1 884 km² Sjumsinskij 15 800 1 793 km² Uvinskij 40 700 2 449 km² Šarkanskij 22 500 1 404,5 km² Jukamenskij 11 900 1 019,7 km² Jakšur-Bodynskij 23 200 1 778,4 km² Jarskij 18 050 1 524,3 km²