Vasubandhu

Vasubandhu (pravděpodobně 4.–5. století) byl buddhistický učenec, nevlastní bratr Asangy, spoluzakladatel jógáčáry a autor Abhidharmakóši. Škola džódó šinšú jej považuje za druhého patriarchu, v zenovém buddhismu je považován za dvacátého prvního patriarchu. Poměrně často se o Vasubandhovi hovoří jako o dvou osobách.

Vasubandhu
Narození	3. století Péšávar, Guptovská říše nebo Gandhára
Úmrtí	4. století
Povolání	filozof, spisovatel, bhikkhu a commentator
Nábož. vyznání	buddhismus jógačára
Příbuzní	Asanga[1] (bratr)
Funkce	zenový patriarcha
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Purušapuře (dnešní Péšávár), která tehdy patřila k území Gandháry. Měl se narodit rok poté, co se jeho starší nevlastní bratr Asanga stal buddhistickým mnichem.^[2] Nejprve studoval místní nauku vaibhášiků, poté se vydal do Kašmíru, aby tam prohloubil své nabyté znalosti o buddhismu. Podle tradičního podání pak po návratu domů celý večer vyprávěl o nauce vaibhášiků, načež ze svého vyprávění sestavil dílo o šesti stech verších, které nazval Abhidharmakóša.^[3] Toto dílo se dotýká devíti základních témat a představuje přechod od hínajánové nauce k mahájáně.^[4]

Japonská dřevěná socha Vasubandhua z období Nara

Abhidharmakóša se zabývá především dharmami, což jsou podle nauky vaibhášiků základní jednotky reality. Ty mohou být tělesného (resp. hmotného), ale i smyslového či zkušenostního charakteru. Sedmdesát pět dharm Vasubandhu rozdělil do pěti kategorií, jejichž koncept později přepracoval. V pozdějším období se Vasubandhu odklonil od učení vaibhášiků a přiklonil se k učení sautrántiků a začal kritizovat vaibhášské učení.^[5]

Když se podle tradičního podání zjevil Asangovi bódhisattva Maitréja, zjevil Asangovi učení, které se stalo základem jógáčáry. K tomuto učení se za nedlouho přiklonil i Vasubandhu a jeho další působení spadá do této oblasti. Napsal několik komentářů k bratrovým spisům i několik vlastních děl, které patří k základním spisům jógáčáry, především spis Vinšatiká a Trinšika.

Vasubandhu psal svá díla v sanskrtu, dochovaly se však i překlady jeho děl do čínštiny a tibetštiny. Do čínštiny některá jeho díla přeložil čínský poutník Süan-cang.

Dvě osoby za jménem Vasubandhu

Dosud se vedou spory o to, zda se pod jménem Vasubandhu neskrývají dvě osoby. Tuto tezi zastávají badatelé jako Erich Frauwallner či Egon Bondy.^[6] Pokud se někdy hovoří o Vasubandhovi jakožto o dvou osobách, většinou se označují jako Vasubandhu mladší a Vasubandhu starší. Vasubandhovi mladšímu (zhruba 400–480) se pak připisuje autorství Abhidharmakóši a bývá považován za představitele sarvástiváda. Vasubandhu starší (zhruba 320–380) je pak v tomto pojetí nevlastní bratr Asangy, komentátor jeho spisů a spoluzakladatel jógáčary.^[7]

Vybraná díla

• Abhidharmakóša
• Karmasiddhiprakarana

• Jógačárová literatura:
  • Vinšatiká
  • Trinšika

• Komentáře k dílům:
  • Diamantová sútra
  • Lotosová sútra
  • Dašabhúmica