Velké Němčice
městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Velké Němčice (německy Groß Niemtschitz) jsou městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Leží 23 kilometrů jižně od Brna na levém břehu řeky Svratky. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.
Součástí Velkých Němčic jsou také dvory Zeleňák a Nová Ves a osada Boudky. Přes Boudky a Zeleňák procházela řepařská úzkorozchodná dráha do židlochovického cukrovaru.
Remove ads
Název
Název se vyvíjel od varianty Nemshice (1228), Nemsciz (1247), Nempschiz (1265), Nempschicz (1350), Nyemczicze (1448), Welike Nyemczicze (1480), Welike Niemcžicze (1578), Gross Niemtschitz (1673), Gross Niembtschitz (1751), Gross Niemtschitz a Weliké Niemčice (1846), Gross Niemtschitz a Velké Němčice (1872), Němčice (1881), Němčice, dříve Velké Němčice (1924). Místní jméno může být odvozeno od přítomnosti Němců či příslušnosti k německému feudálovi nebo vzniknout z osobního jména Němek či Němec. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Velkých Němčic.[4]
Remove ads
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1228, kdy jsou uvedeny jako majetek velehradského cisterciáckého kláštera. V roce 1549 se už o nich hovoří jako o městečku, v té době je klášter prodal šlechtici Zikmundu Heldtovi z Kementu. V roce 1562 král Ferdinand I. nabídl Velkým Němčicím, aby se staly městem, ale musí postavit hradby. To se však nikdy nestalo a byly tedy uváděny jako městečko. Zikmund Heldt přestavěl tvrz na zámek (dnešní zámek Velké Němčice) a používal přídomek „z Meziříčí a z Němčic“. Většina velkolepých plánů Zikmunda (chtěl z Němčic vytvořit své feudální sídlo) se však nikdy nerealizovala. Po jeho brzké smrti se vystřídalo několik majitelů, mezi nimi Tas Meziříčský z Lomnice v letech 1578-1591. V roce 1618 uveden pivovar a sladovna. Krátce obec drží Jan Jakub z Thurnu, kterému byla po Bílé hoře zkonfiskována. V roce 1774 za Ditrichštejnů byla součástí panství Židlochovice, od roku 1819 majetek Albrechta, sasko-těšínského vévody. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím, významné bylo vinařství.[5]
Velké Němčice se nikdy nestaly městem.
Remove ads
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 361 domech 1531 obyvatel. 1520 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 6 k německé. Žilo zde 1520 římských katolíků, 6 evangelíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[6]
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7][8][9][10]
Správa městyse
S účinností od 1. prosince 2006 však byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[11]
Symboly městyse
Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[12]
Doprava
Územím obce prochází dálnice D2, s ní souběžná silnice II/425 v úseku Židlochovice – Hustopeče a také silnice II/381 v úseku Pohořelice - Velké Hostěrádky. Silnice III. třídy na území obce jsou:
- III/00220 Starovice – Uherčice
- III/41612 Velké Němčice – Moutnice
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Velkých Němčicích.
- Zámek Velké Němčice, čtyřkřídlá dvoupatrová budova, od roku 1945 využíván pro účely školy
- Zámecký mlýn
- Kostel svatého Václava a svatého Víta
- Kaple „Kaštílek“
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sousoší Piety
- Plácky – přírodní památka
Osobnosti
- Oldřich Švarný (1920–2011), sinolog
- Eduard Jalowetz (1862–1936)
Galerie
zámek, bývalá tvrz
historický vinný lis na náměstí
obecní úřad a knihovna
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads