Victor Anestin

rumunský novinář a spisovatel science fiction From Wikipedia, the free encyclopedia

Victor Anestin
Remove ads

Victor Anestin (17. září 1875 Bacău5. listopadu 1918 Bukurešť) byl rumunský novinář, popularizátor vědy, astronom, spisovatel science fiction. Byl to jediný rumunský spisovatel, který se na začátku 20. století cíleně věnoval vědeckofantastickému žánru.[1] Astronomická observatoř v Bacău je pojmenována po něm.[2]

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Thumb
První stránka astronomického časopisu Orion, první vydání ze září 1907.

V žánru science fiction debutoval v roce 1899 dystopickým románem În anul 4000 sau O călătorie la Venus (česky znamená „V roce 4000 aneb Cesta na Venuši“).[1]

Remove ads

Biografie

Narodil se ve městě Bacău, byl synem herce Iona Anestina. Jako astronom provedl několik významných pozorování planety Venuše a publikoval astronomické články v několika zahraničních časopisech, např. v Nature, Monthly Register a L'Astronomie.[3] V letech 19071912 vydával první rumunský astronomický magazín Orion a v roce 1908 založil společnost Societatea astronomică română "Camille Flammarion". Stal se ředitelem časopisu Ziarul Călătoriilor, který přejmenoval na Ziarul științelor populare (česky „Žurnál populárních věd“) a zvýšil jeho náklad.

Je také zakladatelem Universitatea Populară din București (společně s C. I. Istratim) a společnosti Prietenii Ṣtiinței.[4]

Remove ads

Dílo

Anestin napsal tři vědeckofantastické romány a velký počet článků a přes sto knížek o vědě.[4] V románu O tragedie cerească, Poveste astronomică (vydaném v únoru 1914) Anestin popsal jako jeden z prvních autorů možnost využití atomové energie k válečným účelům. Kniha byla vydána ve stejném roce jako román Herberta George Wellse The World Set Free, který je považován za dílo, které předpovědělo atomové zbraně.[5]

Romány

  • În anul 4000 sau O călătorie la Venus (1899) – česky znamená „V roce 4000 aneb Cesta na Venuši“, líčí mimozemskou civilizaci na Venuši, která je však satirickým zrcadlem lidské společnosti. Autor zde popisuje např. elektrická letadla, kosmonauty přijímající stravu z pastilek atp.[1]
  • O tragedie cerească, Poveste astronomică (1914) – česky znamená „Nebeská tragédie, astronomický příběh“, děj se odehrává v roce 3 000, Venuši i Zemi hrozí katastrofa.[1]
  • Puterea științei, sau Cum a fost omorât Răsboiul European, Poveste fantastică (1916) – česky znamená „Síla vědy, aneb Jak evropská válka zardoušena byla, fantastický příběh“, hrdina příběhu miliardář Shaw se snaží s využitím svého majetku zabránit hrozící světové válce.[1]
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads