Viera Strnisková

Viera Strnisková (30. října 1929 Hlohovec – 31. srpna 2013 Bratislava) byla slovenská herečka.

Viera Strnisková
Rodné jméno	Viera Strnisková
Narození	30. října 1929 Hlohovec
Úmrtí	31. srpna 2013 (ve věku 83 let) Bratislava
Povolání	herečka
Ocenění	Pribinův kříž II. třídy (2003)
Příbuzní	Vladimír Strnisko[1] (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Studovala na Filozofické fakultě, později na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.^[2] V osmnácti letech začala hrát na Nové scéně v Bratislavě (1948–1950). Poté hrála v Městském divadle v Kolíně (1950–1951), v Divadle Jozefa Gregora-Tajovského^[3] ve Zvolenu (1953–1957) a v Nitře (1957–1962). V letech 1962–2004^[3] ve Slovenském národním divadle. Po roce 1989 účinkovala také ve Spišském divadle ve Spišské Nové Vsi. Významná byla i její činnost recitační, rozhlasová a dabingová.^[2]

Jejím bratrem je divadelní režisér Vladimír Strnisko. Byla třikrát vdaná, jejím druhým manželem byl režisér Pavol Haspra. Dcera Jana Strnisková (* 1957) se stala také herečkou.

Filmografie

• 1959 – Pan a hvězdář (princezna z Hornovodského zámku)
• 1963 – Tvář v okně (Haruštiaková)
• 1964 – Případ pro obhájce (Urbančíková)
• 1965 – Náměstí svaté Alžběty (Weimannová)
• 1965 – Smrt přichází v dešti (Holešově)
• 1966 – Živý bič (Ilčička)
• 1967 – Rok na vsi (nevěsta)
• 1967 – Smlouva s ďáblem (lékařka)
• 1968 – Dialog 20-40-60 (žena I.)
• 1968 – Sladký čas Kalimagdory (Lebduchová)
• 1968 – Tři svědci (Řemenová)
• 1970 – Měděná věž
• 1970 – Zločin slečny Bacilpýšky (bezdětná manželka)
• 1972 – ... a pozdravuji vlaštovky (Maruškin matka)
• 1972 – Daleko je do nebe (Klencová)
• 1973 – Srdce na laně (Válková)
• 1973 – Zatykač na královnu (" královniny " matka)
• 1974 – Den, který neumře (Matúšova matka)
• 1974 – Ohnivé křižovatky (Belušová)
• 1975 – Setkání (Mara Dadová)
• 1977 – Rača, láska moja (Orlíková)
• 1978 – Dívka z jezera (Kováčová)
• 1978 – Ne (Belanova)
• 1978 – Pustý dvůr (matka)
• 1978 – Sníh pod nohama (učitelka)
• 1978 – EZO Vlkolinský (matka)
• 1979 – A poběžím až na kraj světa (Káťa)
• 1982 – Předčasné léto (ředitelka školy)
• 1982 – Sůl nad zlato (Matka vil)
• 1984 – Na druhém břehu svoboda (Mrázová)
• 1986 – Kohout zakokrhá (paní lekárnikova)
• 1986 – Alžbětin Dvůr (Zemanka Ruttkayová)

Ocenění

V roce 1969 získala titul Zasloužilá umělkyně a v roce 2003 jí prezident Rudolf Schuster udělil státní vyznamenání Pribinův kříž II . třídy.