Viktor Dobal

Viktor Dobal (11. března 1947 Nitra - 7. února 2008) byl český politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum, později za ODA.

Ing. Viktor Dobal
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 1. ledna 1993 – 6. června 1996
Poslanec České národní rady
Ve funkci: 6. února 1990 – 5. června 1990
Ve funkci: 7. června 1990 – 4. června 1992
Ve funkci: 6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1]
Náměstek ministra bez portfeje
Ve funkci: 1996 – 1998
Stranická příslušnost
Členství	OF ODA SKS
Narození	11. března 1947 Nitra Československo Československo
Úmrtí	7. února 2008 (ve věku 60 let)
Alma mater	VŠCHT v Praze
Profese	politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

V roce 1970 dostudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. V 60. a 70. letech byl aktivní při rozšiřování samizdatové literatury. Překládal ruské zakázané autory. V říjnu 1988 patřil mezi zakladatele Hnutí za občanskou svobodu. Byl ženatý, měl dceru a pět synů.^[2]

Po sametové revoluci se v únoru 1990 stal poslancem České národní rady v rámci procesu kooptace do ČNR (formálně jako bezpartijní, ovšem v rámci Občanského fóra).^[3] Mandát obhájil ve volbách v roce 1990 za Občanské fórum (volební obvod Praha), v jehož rámci tvořil skupinu politiků Občanské demokratické aliance. Byl zakládajícím členem ODA.^[2] Mandát v ČNR obhájil ve volbách v roce 1992 za ODA (volební obvod Západočeský kraj). Zasedal v ústavně právním výboru.^[4][5][6] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V ní setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1996. Byl místopředsedou poslaneckého klubu ODA.^[7]

V parlamentu se angažoval v otázce církevních restitucí a restitucí židovského majetku.^[8] V únoru 1996 byl aktérem rozruchu ve sněmovně, když v reakci na návrh komunistů na uzákonění češtiny jako státního jazyka přednesl svůj projev ve slovenštině.^[9] V sněmovních volbách roku 1996 neúspěšně kandidoval za ODA jako druhý na její západočeské kandidátní listině.^[10] Předsedal zároveň západočeské oblastní organizaci ODA. Po neúspěchu ve volbách odmítl, že by uvažoval o kandidatuře do senátu, ale potvrdil, že se nadále chce angažovat v politice.^[11] Následně se ve druhé vládě Václava Klause stal náměstkem ministra bez portfeje Pavla Bratinky.^[12]

Později v 2. polovině 90. let v rámci štěpení ODA byl představitelem pravicové frakce^[13] a pak spoluzakládal novou pravicovou formaci Strana konzervativní smlouvy.^[14] V komunálních volbách roku 1998 za tuto stranu neúspěšně kandidoval do zastupitelstva hlavního města Praha.^[15]

V roce 2001 se podílel na vzniku sdružení Česko-německá vzájemnost, které požadovalo přehodnocení Benešových dekretů.^[16]