Viktor Kotrba

Viktor Kotrba (7. května 1906, Günzburg – 3. září 1973, Praha) byl historik architektury, pracovník památkové péče a výtvarný teoretik.

Ing. arch. Viktor Kotrba
Narození	7. května 1906 Günzburg
Úmrtí	3. září 1973 (ve věku 67 let) Praha
Místo pohřbení	Hřbitov Malvazinky
Povolání	historik architektury, architekt, památkář, historik umění, redaktor a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Hrob na hřbitově na Malvazinkách

Život

Narodil se v Günzburgu (Bavorsko) jako syn řezbáře Viktora Kotrby a bratr českého malíře a restaurátora F. Kotrby, pozlacovače a restaurátora Karla Kotrby (1910–1985), řezbáře a restaurátora Heřmana Kotrby (1913–1989), malíře, pozlacovače a rámaře Josefa Kotrby (1920–2008) a historičky umění M. A. Kotrbové (*1925). V letech 1926–1930 studoval technické vysoké školy v Mnichově a v Karslruhe, obory architektura a pozemní stavitelství a dějiny umění na univerzitě v Mnichově.

V letech 1933–1935 působil v architektonické kanceláři J. Stockara-Bernkopfa v Brně. V letech 1935–1936 spolupracoval se svým otcem na inventarizaci sbírek v muzeu Thaulow v Kielu.

V roce 1937 nastoupil do Státního fotoměřického ústavu. Současně studoval dějiny umění na Karlově univerzitě (prof. A. Matějček). Studium ukončil roku 1951 získáním titulu PhDr.^[1] V letech 1940–1958 byl zaměstnán ve Státní památkovém úřadu, poté do roku 1973 vedl oddělení architektury v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Byl členem redakční rady časopisu Umění (1958–1973) a členem rady Klubu Za starou Prahu (1941–1946, 1962–1964).

Zemřel v Praze roku 1973 a byl pohřben na hřbitově Malvazinky.

Odborné zaměření a publikační činnost

Odborné články, většinou vycházející z památkářské praxe a aktuálních objevů, uveřejňoval ve Zprávách památkové péče. Z oboru středověké architektury se zabýval především dílem Petra Parléře, cihlovou gotickou architekturou a jagellonskou gotikou. Významně přispěl také k výzkumu barokní architektury, když vydal práce o Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi a zejména o barokní gotice Jana Blažeje Santiniho.

Publikace a články (výběr)

• Svatý Jan pod Skalou. Bývalý klášter benediktinů s jeskyní sv. Ivana, prvního poustevníka v Čechách, Praha 1944
• Levočský oltár majstra Pavla, Bratislava 1955 (s. F. Kotrbou)
• Frýdlant. Státní hrad a památky v okolí, Praha 1959
• Kompoziční schéma kleneb Petra Parléře v chrámu sv. Víta v Praze, Umění 7, 1959, s. 254–270
• Kaple svatováclavská v pražské katedrále, in: Umění, 1960 ^[2]
• Hradec. Slezské kulturní středisko, státní zámek a památky v okolí, Praha 1962
• Česká barokní gotika. Dílo Jana Santiniho-Aichla, Academia, Praha 1976, 198 s.^[3]