Viktor Oliva

Viktor Oliva (24. dubna 1861 Nové Strašecí^[1] – 5. dubna 1928 Praha) byl český malíř a ilustrátor období pozdního historismu, impresionismu a secese.

Viktor Oliva
Viktor Oliva (1889)
Rodné jméno	Viktor Olíva
Narození	24. dubna 1861 Nové Strašecí Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	5. dubna 1928 (ve věku 66 let) nebo 24. dubna 1928 (ve věku 67 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání	malíř, výtvarník, portrétista, ilustrátor, typograf a redaktor
Příbuzní	Zdeněk Elger z Elgenfeldu (bratranec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

Rodný dům Viktora Olivy v Novém Strašecí

Narodil se v Novém Strašecí do rodiny . V letech 1879–1883 studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem plzeňského rodáka Františka Sequense. Roku 1888 byl na studijním pobytu v Paříži. Dále studoval také na mnichovské Akademii.

V kostele svatého Mikuláše se 2. července 1896 oženil s Annou Adamcovou (1874–1950). Z manželství, které skončilo v roce 1901 rozvodem, vzešla dcera Anna a syn Viktor.^[2][3]

Viktor Oliva navrhoval plakáty, knižní vazby, knižní ilustrace. Pracoval pro pražské nakladatelství Jan Otto, byl vedoucím redaktorem obrazové části časopisu Zlatá Praha. Dále se spřátelil s pražským nakladatelem Františkem Topičem, pro něhož navhoval knižní grafiku a vedl dramaturgii Topičova salónu.

Okolo roku 1897 vypracoval návrh průčelí, a patrně i prvků interiérů, budovy České průmyslové banky architekta Friedricha Ohmanna v pražské ulici Na příkopě, která bývá považována za vůbec první budovu se secesními prvky postavenou v Praze (v letech 1936 až 1938 zbořena a nahrazena funkcionalistickým palácem Broadway).

Zemřel 5. dubna 1928 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Obrazy

• nástropní obraz ve Velkém sále Měšťanské besedy v Plzni
• panoramatický obraz Prahy ve vestibulu budovy Muzea hl. m. Prahy v Praze na Florenci
• obraz Piják absintu, olejomalba v Kavárně Slavia v Praze
• čtyři figurální výplně (Hudba, Tanec, Jídlo, Sport) na stropě tanečního sálu paláce Žofín na Slovanském ostrově v Praze

Plakáty a knižní grafika

• Ottovo nakladatelství, časopis Zlatá Praha
• Šimáčkovo nakladatelství
• Topičův nakladatelský dům

Ilustrace knih

Vedle předčasně zemřelého Luďka Marolda byl nejúspěšnějším českým ilustrátorem knih a časopisů v období od konce historismu do secese.

• Pravý výlet pana Broučka do měsíce (1889)
• Pestré cesty po Čechách (1891)
• PRALES. Obraz ze života mexických indiánů (1892)
• album Stará Praha (s Eduardem Heroldem)
• Hradčanské písničky (1903)
• Kalevala (1908)
• Pařížští Mohykáni I, II (1908–1909)

Galerie

• 
  Viktor Oliva – Piják absintu v kavárně Slavia (1901)
• 
  Viktor Oliva – V lázních (1928)
• 
  Viktor Oliva – V kládě
• 
  Viktor Oliva – Zapadající ideál
• 
  Viktor Oliva – Krásná modelka
• 
  Viktor Oliva – Tajemství