Viktor Stern

Viktor Stern, též Victor Stern (29. října 1885 Třešť^[2][3] – 27. března 1958 Berlín^[3] nebo Babelsberg), byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, po druhé světové válce politik Německé demokratické republiky.

Viktor Stern
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1925 – 1934
Stranická příslušnost
Členství	rakouská soc. dem. KPÖ USPD KPD KSČ SED
Narození	29. října 1885 Třešť Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. března 1958 (ve věku 72 let) Berlín nebo Babelsberg Východní Německo Východní Německo
Místo pohřbení	Zentralfriedhof Friedrichsfelde
Děti	Heinz Stern
Příbuzní	Tanja Stern[1] (vnučka)
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	spisovatel, filozof, vysokoškolský učitel, novinář a politik
Ocenění	Stříbrný vlastenecký záslužný řád Řád rudého praporu Řád rudé hvězdy
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Získal titul doktora práv. Působil jako právník, novinář a politik. Od roku 1904 byl členem rakouské sociální demokracie. Po roce 1918 vstoupil do Komunistické strany Rakouska a po přestěhování do Německa byl členem tamní USPD (účastnil se jejího sjezdu v Lipsku) a později v roce 1920 přešel s levicovým křídlem USPD do Komunistické strany Německa (KPD). V letech 1920–1921 byl šéfredaktorem listu Ruhrecho a byl aktivní v krajské organizaci KPD v Hamburku. Po roce 1923 se vrátil do Československa a stal se členem KSČ. Působil jako šéfredaktor listu Vorwärts v Liberci.^[3]

Patřil mezi přední československé komunistické politiky židovského původu,^[4] hlásící se k německé národnosti. Jeho otec byl rabínem ve městě Třešť.^[5] Podle údajů k roku 1929 byl profesí redaktorem v Praze-Žižkově.^[6]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929.^[7] Mandát ale pozbyl rozhodnutím volebního soudu roku 1934. Místo něj nastoupila do poslaneckého křesla Marie Valášková.^[8] Důvodem odejmutí mandátu bylo porušení Zákona na ochranu republiky.^[5]

Během druhé světové války pobýval v exilu v Moskvě. Pak přesídlil do Německé demokratické republiky, kde zastával stranické a akademické funkce (děkan stranické vysoké školy Parteihochschule Karl Marx).