Vilém z Valence

Vilém z Valence (francouzsky Guillaume de Valence, 1225–1230^? – 16. nebo 18. května 1296,^? Bayonne) byl hrabě z Pembroke. Díky spříznění s Jindřichem III. Plantagenetem se stal důležitou politickou postavou své doby. V Druhé válce baronů podporoval krále a prince Eduarda I. proti rebelům vedeným Šimonem z Montfortu.

Vilém z Valence
hrabě z Pembroke
Vilémův náhrobek ve Westminsterském opatství
Narození	1225–1230? klášter Valence
Úmrtí	26. srpna 1346 Bayonne
Pohřben	Westminsterské opatství
Manželka	Johana z Munchesni
Potomci	Isabela Johana Jan Vilém Aymer z Valence Markéta Anežka
Dynastie	Lusignanové
Otec	Hugo X. z Lusignanu
Matka	Isabela z Angoulême
Příbuzní	Alice z Lusignanu, Isabela Anglická, Johana Anglická, Eleonora Anglická, Isabella of Lusignan, Jindřich III. Plantagenet, Richard Cornwallský, Aymer de Lusignan, Hugo XI. z Lusignanu[1] a Guy de Lusignan (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se ve Valence, poblíž Lusignanu, jako čtvrtý syn Isabely z Angoulême a jejího druhého manžela Huga X. z Lusignanu. Protože Isabela byla vdovou po králi Janu Bezzemkovi, byl Vilém nevlastním bratrem krále Jindřicha III., který jej po jeho příchodu do Anglie oženil s Johanou, vnučkou a dědičkou Viléma Maréchala. Vilém své královské příbuzenstvo podporoval ve sporu s barony, účastnil se bojů u Lewes a u Eveshamu. Svého synovce, prince Eduarda, pak doprovázel na křížové výpravě do Svaté země, byl jeho oporou v boji s Velšany. Zemřel roku 1296 a byl pohřben ve Westminsterském opatství.