Vladimir Komarov

Vladimir Michajlovič Komarov (rusky Владимир Михайлович Комаров; 16. března 1927 Moskva^[1] – 24. dubna 1967 Orenburská oblast) byl letec, důstojník, tragicky zesnulý sovětský kosmonaut ruské národnosti. Byl také první oficiálně oznámenou lidskou obětí letů do vesmíru.

Vladimir Michajlovič Komarov
Vladimir Komarov v roce 1965
Sovětský kosmonaut
Státní příslušnost	SSSR
Datum narození	16. března 1927
Místo narození	Moskva Sovětský svaz
Datum úmrtí	24. dubna 1967 (ve věku 40 let)
Místo úmrtí	Orenburská oblast Sovětský svaz
Předchozí zaměstnání	vojenský letec
Hodnost	plukovník
Čas ve vesmíru	2 dny, 3 hodiny, 4 minuty
Kosmonaut od	1964
Mise	Voschod 1, Sojuz 1
Kosmonaut do	1967
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Otec byl domovníkem a matka kuchařkou. Bydleli v Moskvě, v malém suterénním bytě. Už na základní škole se velmi dobře učil. Válku přežil na vesnici u příbuzných, naučil se pracovat i s koňmi. V roce 1949 vystudoval vojenské letecké učiliště, pak pokračoval v batajském leteckém učilišti. Sloužil u stíhacího letectva, jako jeden z prvních zvládl lety s prvními reaktivními letadly. V roce 1952 vstoupil do KSSS a v roce 1959 ukončil s titulem leteckého inženýra leteckou inženýrskou akademii Žukovského. Manželku a syna Žeňu odstěhoval k otci. Kosmickou kariéru zahájil výcvikem v roce 1960. V roce 1962 byl náhradníkem Pavla Popoviče při letu Vostoku 4.

Lety do vesmíru

V roce 1964 byl velitelem prvního letu vícečlenné posádky na kosmické lodi Voschod 1. Spolu s ním se letu zúčastnili Konstantin Feoktistov (vědecký pracovník) a Boris Jegorov (lékař). Startovali z kosmodromu Bajkonur 12. října 1964 a přistáli v kabině s pomocí padáků o den později nedaleko kosmodromu.

O tři roky později zahynul při zkušebním letu nové, vícemístné lodi Sojuz 1.

Při nouzovém přistání s téměř neovladatelnou kosmickou lodí, s kterou měl již během letu potíže, se mu zamotal padák a náraz v rychlosti 130 m/s nepřežil.^[2][3][4]

• Voschod 1 (12. října 1964 – 13. října 1964)
• Sojuz 1 (23. dubna 1967 – 24. dubna 1967)

Ocenění

Po svém prvním letu byl společně s ostatními členy posádky vyznamenán Leninovým řádem, medailí Zlatá hvězda a byl mu udělen titul hrdiny Sovětského svazu.

Posmrtně obdržel další Zlatou hvězdu a byl pochován slavnostně na Rudém náměstí u Kremelské zdi v Moskvě. Podle něho byly pojmenovány obce, letecké školy a útvary, vědecko-výzkumná loď Akademie věd SSSR a kráter Komarov na odvrácené straně Měsíce.^[5][6]

Jeho jménem byla pojmenována planetka hlavního pásu (1836) Komarov, objevená 26. července 1971 Nikolajem Černychem.^[7]