Vlasta Petrovičová

Vlasta Petrovičová, rodným jménem Vlastimila Horáková, provdaná Vlasta Neffová (25. září 1903 Přerov^[1] — 12. února 1980 Praha) byla česká herečka, překladatelka a spisovatelka, manželka spisovatele Vladimíra Neffa.

Vlasta Petrovičová ve Smoking revue V+W, 1928

Vlasta Petrovičová
Rodné jméno	Vlastimila Horáková
Narození	25. září 1903 Přerov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. února 1980 (ve věku 76 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Povolání	herečka, spisovatelka
Manžel(ka)	Vladimír Neff
Děti	Ondřej Neff syn
Příbuzní	David Neff (vnuk)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se v Přerově,^{[p 1]} v rodině strojvůdce Leopolda Horáka (1873–1919) a jeho manželky Emilie, rozené Ondruškové (1880–1917).^[1] Měla čtyři sourozence, kteří zemřeli na tuberkulózu okolo roku 1910. Matka jí zemřela v roce 1917, otec v roce 1919.^[2] V šestnácti letech odešla od příbuzných ke kočovnému divadlu.^[3]

S kočovným divadlem se dostala do Prahy, kde již zůstala a v devatenácti se provdala za bývalého carského důstojníka Marka Bičurina, který byl v Praze divadelním a koncertním impresáriem. (Bičurin například zastupoval v Praze Fjodora Šaljapina a Rudolfa Firkušného, kterému pomáhal i v emigraci v Lisabonu a v New Yorku.^[4])

V Praze hrála v Osvobozeném divadle a dalších pražských divadlech, získala i několik filmových rolí (viz Dílo). Před německou okupací, kdy již byla partnerkou Vladimíra Neffa, odmítla s manželem Markem Bičurinem emigrovat. V období Protektorátu se živila jako skriptka u filmu. Přitom napsala několik divadelních her a po osvobození s Vladimírem Neffem překládala z ruštiny.

Byla třikrát vdaná, nejdříve jako Machovcová, pak za divadelního podnikatele a herce Marka Bičurina (1892-1981) a v prosinci 1944 se provdala potřetí, a to za spisovatele Vladimíra Neffa.^[5] Spisovatel Ondřej Neff je její syn.

Je pochována na Vyšehradském hřbitově, v rodinném hrobě, spolu s manželem Vladimírem Neffem.

Dílo

Divadlo

• Divadlo mladých (Když ženy něco slaví, 1926)^[6]
• Divadlo Dada (1927–1928, role neidentifikována)
• Osvobozené divadlo (Vest pocket revue 1927, Smoking Revue 1928)
• Divadlo Vlasty Buriana

Autorka divadelních her

• Střídavě oblačno (veselohra o třech dějstvích, repertoární hra Městských divadel pražských, V Praze, A. Neubert, 1943)
• Růžové dopisy (komedie o třech jednáních, Plzeň, Osvěta, Jaromír Mareš, 1948, po Praze hráno 1944 i v Olomouci^[7])
• Děravá škorně (komedie o 4 dějstvích, Praha, ČDLJ, 1954)
• Růžové dopisy (komedie o 3 dějstvích , Praha, ČDLJ, 1956)
• Slamník (Komedie o 3 dějstvích, Praha, ČDLJ, 1956)

Autorka překladů

• Pozdní láska (hra o 4 dějstvích, A.N. Ostrovskij, Praha, Dilia, 1973)
• Racek (komedie ve 4 dějstvích, Anton Pavlovič Čechov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Dilia, 1973)
• Vojna a mír (podle stejnojmenného románu L.N. Tolstého napsal G.P. Ansimov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Dilia, 1976)
• Smrt brejlatého vezíra (Jurij Tyňanov, překlad spolu s Vladimírem Neffem, Praha, Lidové nakladatelství, 1979)

Filmografie

Herečka

• 1942 Okouzlená (režie Otakar Vávra, role: majitelka módního salonu)
• 1940 Artur a Leontýna (režie Miroslav J. Krňanský, námět Ignát Herrmann, návštěvnice čítárny)
• 1939 Srdce v celofánu (režie Jan Sviták, návštěvnice dobročinné slavnosti)
• 1937 Láska a lidé (režie Vladislav Vančura, Václav Kubásek, nemocniční sestra)
• 1925 Vyznavači slunce (režie Václav Binovec, Marta)

Autorka námětu a zpracování

• 1956 Nezlob, Kristino! (režie Vladimír Čech, scénář Vladimír Neff)
• 1946 Kdo s koho (zpracování pro film dle K. M. Čapka-Choda, nerealizováno – v databázi čs. filmů neuvedeno, Státní výroba celovečerních filmů, výrobní skupina Karel Feix)