Vlha malá

Vlha malá (Merops pusillus) je 16–18 cm velký pták z čeledi vlhovitých.

Vlha malá
Vlha malá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	srostloprstí (Coraciiformes)
Čeleď	vlhovití (Meropidae)
Rod	vlha (Merops)
Binomické jméno
Merops pusillus Statius Müller, 1776
Synonyma
Mellitophagus pusillus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozšíření a poddruhy

Vlha malá obývá v pěti poddruzích Afriku jižně od Sahary:

• Merops pusillus pusillus – Senegal a Guinea východně k jihozápadnímu Súdánu a Kongu.
• Merops pusillus occularis – od středního Súdánu východně až po pobřeží Rudého moře v Eritreji, západní Etiopie jižně k severovýchodnímu Kongu a severozápadní Uganda.
• Merops pusillus cyanostictus – střední a východní Etiopie, severozápadní a jižní Somálsko a východní Keňa.
• Merops pusillus meridionalis – východní Afrika (kromě východní Keni), a od Rovníkové Guiney jižně do Angoly až po severovýchod Jihoafrické republiky.
• Merops pusillus argutus – jihozápadní Angola, severní Namibie, severní a východní Botswana, jihozápadní Zimbabwe a severozápad Jihoafrické republiky.

Popis

Jedná se o nejmenší africký druh vlhy. Svrchní strana těla a temeno jsou světle olivově zelené, spodina je podle poddruhu žlutohnědá nebo světle trávově zelená. Hrdlo je žluté, s černým ohraničením pod nímž je u některých poddruhů ještě světle modrý pruh. Nadoční proužek je v závislosti na poddruhu bělavý nebo modrý. Všechny poddruhy mají černý pruh přes oči, černý zobák, krátká křídla a mírně vykrojený ocas bez prodloužených, středních per.

Hnízdění

Na rozdíl od ostatních druhů vlh hnízdí v jednotlivých párech. Jedná se však o společenského ptáka, který nocuje v dlouhých řadách několika jedinců natěsnaných na sobě na jedné větvi. Pár si vyhrabává v průměru metr dlouhou chodbu v písčitých stěnách. Na jejím konci samice klade 4–5 kulovitých, leskle bílých vajíček. Mláďata se líhnou holá a slepá. Po vylétnutí je rodiče ještě několik dní krmí. V některých oblastech klade do jejích hnízd svá vejce medozvěstka křiklavá.

Potrava

Živí se létajícím hmyzem, zvláště bodavými blanokřídlími, jako třeba včelami, vosami a sršněmi. Potravu chytá z větve na přehledném místě na kterou se vrací. Před pozřením kořist usmrtí úderem o tuto větev a tím jí odstraní i žihadlo.