Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 se uskutečnily 28. a 29. května 2010. Volební účast dosáhla 62,60 %.[1] Volbám v roce 2010 předcházely zrušené předčasné volby do PSP ČR 2009 plánované na pátek 9. a sobotu 10. října 2009. Tyto zrušené předčasné volby měly zkrátit páté volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, cestou přijetí jednorázového ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny. Tento ústavní zákon byl však zrušen Ústavním soudem 10. září 2009.[2]
Pětiprocentní volební kvórum pro vstup do sněmovny překročilo pět kandidujících politických subjektů, a to Česká strana sociálně demokratická, Občanská demokratická strana, TOP 09, Komunistická strana Čech a Moravy a Věci veřejné. Na kandidátce TOP 09 byli zvoleni členové politických hnutí Starostové a nezávislí a Starostové pro Liberecký kraj, na kandidátce Věcí veřejných byli zvoleni členové strany SNK Evropští demokraté. Celkový počet politických subjektů, které byly zastoupeny svými členy v dolní komoře, byl osm, z toho šest politických stran a dvě politická hnutí.
Remove ads
Výsledky
Související informace naleznete také v článku Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2010.
.JPG)
Celkové výsledky
Zvolení poslanci podle politické příslušnosti[3]
Výsledky podle krajů (v procentech)
Rozdělení mandátů podle krajů [4]
- Mapy výsledků pěti subjektů, které se dostaly do nové sněmovny
Související informace naleznete také v článku Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2010.
Vítězem voleb se stala ČSSD se 22 % hlasů, přičemž zvítězila v devíti krajích, druhé místo obsadila ODS s 20 % (zvítězila ve 4 krajích). Třetí místo obsadila TOP 09 se ziskem 17 % (zvítězila v Praze), čtvrté místo získala KSČM s 11 % a páté místo obsadily VV necelých 11 %; další strany nepřekročily 5% kvórum a do sněmovny se tak nedostaly.[1]
V nové sněmovně tak ČSSD získala 56 mandátů, ODS 53, TOP 09 dostala 41 křesel, KSČM 26 a Věci veřejné 24.[5] Jako o pravděpodobné budoucí vládě se spekulovalo o pravostředové koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, celkem s výraznou většinou 118 poslanců. Pro ČSSD, která ve volbách získala ze všech stran nejvíce hlasů, tak mohl být volební výsledek spíše porážkou.[6]
Po skončení voleb a postupném zveřejňování výsledků rezignovalo několik lídrů stran; jako první rezignoval předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda – jeho strana se poprvé v historii nedostala do české sněmovny.[7] Jako další rezignovalo na svoje funkce vedení Strany zelených v čele s Ondřejem Liškou, neboť SZ se rovněž do sněmovny nedostala, získala pouhých 2,5 %, později ohlásil odchod z vedení strany SPO Zemanovci i Miloš Zeman.[8] Jako prozatím poslední oznámil na tiskové konferenci kolem půl osmé večer rezignaci v následujícím týdnu i předseda ČSSD Jiří Paroubek.[9] V souvislosti s tímto bylo oznámeno, že pokud prezident Václav Klaus pověří někoho z vítězné strany mandátem k sestavení vlády, tak to bude za ČSSD Bohuslav Sobotka.[10]
Remove ads
Situace před volbami
Před volbami vládla vláda Jana Fischera, která se původně opírala o podporu ODS, ČSSD a Strany zelených. V březnu 2010 Strana zelených vládu podporovat přestala. Volebním lídrem ODS měl být původně Mirek Topolánek, ale po rezignaci na tento post byl 1. dubna nahrazen Petrem Nečasem. Došlo též k tehdy ještě nepravomocnému rozpuštění Dělnické strany, ale její někdejší členové a sympatizanti ve volbách kandidovali za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti.
Remove ads
Kandidující subjekty
Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto subjekty, podle abecedy:
.svg){kind=logo}
.jpg)
.jpg)
_Logo.svg){kind=logo}
Remove ads
Předvolební průzkumy
Vývoj předvolebních preferencí kandidujících stran v procentech a z nich určených procent podle volebních modelů ukazují následující tabulky. Protože jde o výzkumy různých agentur s různou metodikou, výsledky nejsou plně vzájemně porovnatelné.
Studentské volby
26.-28. dubna se konaly studentské volby 2010 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Studenti 69 gymnázií, 68 středních odborných škol a 7 učilišť starší 15 let odevzdali celkem 20 233 hlasů politickým stranám a hnutím, které kandidují do Poslanecké sněmovny.[29] Studentské volby, přiblížení volebního systému studentům v simulovaných volbách, uspořádala organizace Člověk v tísni. Smyslem projektu nebyly podle ní výsledky simulovaných voleb. Někteří krajští hejtmani za ČSSD, zejména David Rath, se postavili proti akci a odrazovali školy od účasti, kritizovali zejména zamýšlené zveřejnění výsledků před sněmovními volbami, které by mohlo ovlivnit skutečné volby a poškodit tak ČSSD. Mnoho škol skutečně z akce odstoupilo a organizace Člověk v tísni nátlaku částečně vyhověla a přislíbila odložit zveřejnění na dobu po volbách. Po úniku volebních výsledků z některých škol (včetně škol, v nichž studenti uspořádali volby nezávisle) se pořadatel rozhodl výsledky uvolnit, což nakonec schválil i předseda ČSSD Jiří Paroubek. Celkovým vítězem se stala TOP 09, která získala 26,59 % hlasů. Druhá skončila Občanská demokratická strana 17,56 % hlasů. Dosud neparlamentní Věci veřejné získala 12,11 % hlasů. Česká pirátská strana získala 7,74 % hlasů těsně následovaná Dělnickou stranou sociální spravedlnosti se 7,14 % hlasů. Do poslanecké sněmovny by se dostala ještě Strana zelených s 5,3 % a Česká strana sociálně demokratická s 5,27 %. Studenti ve volbách odevzdali celkem 20 233 hlasů. Volební účast dosáhla 51,1 %. Volební výsledky se výrazně lišily podle typu škol. Vítězné strany TOP 09 a ODS získaly největší podporu na gymnáziích. ČSSD se největší podpory dostalo na středních odborných školách. DSSS získala nejvíce podpory na učilištích.[30]
Premiér
V bleskovém průzkumu agentury Median pro vydání Mladé fronty DNES z 27. března 2010 byli respondenti dotázáni na otázku, koho by chtěli za příštího premiéra. Petra Nečase by si vybralo 53 % občanů, Jiřího Paroubka 35 % a 12 % nevědělo.[31] Podle průzkumu od této agentury pro Lidové noviny ze 14. dubna by si nejvíce lidí vybralo Karla Schwarzenberga (30,8 %), který má ale velmi malou šanci stát se premiérem. Druhý byl těsně Nečas (30,6 %) a třetí Paroubek (20 %).
Remove ads
Nestranické iniciativy
Při příležitosti voleb vznikly nestranické iniciativy jako „Defenestrace 2010“ vyzývající ke kroužkování posledních kandidátů na kandidátce, „Vyměňte politiky.cz“ vyzývající k co největší účasti na volbách, i studentské volby, jež přibližují volební soustavu studentům, kteří ještě nemají volební právo.
Defenestrace 2010
Iniciativa „Defenestrace 2010“ s heslem „kroužkujte ty dole“ vyzývala, aby voliči dali preferenční hlasy posledním čtyřem kandidátům na zvolené kandidátce, protože u nich je prý „nejnižší pravděpodobnost, že už jsou zapojeni do korupční mašinerie“ a „jsou to obyčejní lidé jako my, a tedy naši nejpovolanější zástupci“.[32] Vznikla na podnět fyzika a předsedy Nadace Charty 77 Františka Janoucha.[33], s odkazem na fiktivní dopis Járy Cimrmana.
Vyměňte politiky.cz
Iniciativa „Vyměňte politiky.cz“,[34] nezávislá a apolitická, vyzývala k tomu, aby šlo volit co nejvíce lidí. Na podporu této myšlenky se pořádaly happeningy, koncerty, a jiné. Podporu jí vyslovily osobnosti jako je Dan Bárta, Aneta Langerová, Radek Banga, Viktor Preiss, David Koller a další. Videoklip na podporu iniciativy uvedli Nightwork. Iniciativa na Facebooku čítala více než 60 000 příznivců Facebook[35] a své „ANO půjdu volit“ potvrdilo na webových stránkách projektu přes 40 000 návštěvníků.
Od roku 2011 iniciativa podporuje politické hnutí ANO 2011 miliardáře Andreje Babiše.[36]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads