Dělnická strana sociální spravedlnosti
česká politická strana From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Dělnická strana sociální spravedlnosti (zkratka DSSS) byla česká krajně pravicová politická strana, která vznikla v roce 2004 pod názvem Strana občanů republiky České. Profilovala se ultranacionalisticky. Byla členkou evropské politické strany Aliance pro mír a svobodu. Od roku 2010 strana vystupovala jako nástupkyně soudně rozpuštěné Dělnické strany. V roce 2024 zanikla.
Remove ads
Historie
Strana byla založena v roce 2004 jako Strana občanů republiky České (SORČ).[1] SORČ neměla téměř žádné členy a nevyvíjela prakticky žádnou politickou činnost. Po roce existence ze strany odešel její zakladatel Jan Broj a 1. místopředseda Tomáš Magnusek a SORČ ovládli představitelé Dělnické strany.[2]
V roce 2006 se předsedkyní strany stala Hana Pavlíčková, matka Tomáše Vandase, který ji v pozici předsedy po rozpuštění Dělnické strany, fungující v letech 2002–2010, nahradil 20. listopadu 2010. Od soudního rozpuštění Dělnické strany v únoru 2010 vystupovala DSSS jako její nástupkyně.
Dne 19. října 2024 byla strana usnesením sjezdu rozpuštěna a zlikvidována.[1]
Remove ads
Volby
Volby v roce 2004
Strana občanů republiky České (SORČ) musela stáhnout z televizního vysílání spot, kterým chtěla přesvědčit voliče před eurovolbami. Bez souhlasu kapely v něm totiž použila píseň skupiny Ready Kirken Zejtra mám. Hudebníci však nežádali finanční vyrovnání, spokojili se s omluvou.[3] Strana ve volbách do Evropského parlamentu obdržela 0,11% (2 585) hlasů.
Volby v roce 2006
Do sněmovních voleb 2006 nepostavila svou kandidátku, ale vyslala svých 27 kandidátů na listiny ultranacionalistické strany Právo a Spravedlnost.[4]
Volby v roce 2008
Ve volbách do zastupitelstev krajů 2008 nepostavila svou kandidátku, ale celorepublikově se spojila s Dělnickou stranou do volební strany pod názvem Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v Plzeňském kraji nesla název Dělnická strana - NE americkému radaru!), přičemž DSSS navrhla 24 svých kandidátů (tj. zhruba jednu desetinu z kandidátů koalice).
Volby v roce 2010
Za stranu v těchto volbách celkem kandidovalo 336 osob – z toho Dělnická strana sociální spravedlnosti 189, Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa 16, Národní prosperita 2, Demokratická strana Československa 1, Moravané 1, Dělnická strana 1, zbytek tvořili nestraníci.[5] Zisk ve volbách činil 1,14 % (59 888 hlasů).
Volby v roce 2013
Za DSSS kandidovalo 343 kandidátů a získala 0,86 % (42 901) hlasů, což bylo zhoršení oproti minulým volbám.
Volby v roce 2014
Ve volbách do obecních zastupitelstev strana kandidovala v 50 městech. V některých, jako třeba v Praze, kandidovala v koalici se stranou NE Bruselu – Národní demokracie. Oproti volbám v roce 2010 si strana polepšila ze 2 mandátů na 6, z čehož tři získala v Duchcově, kde následně s Českou stranou sociálně demokratickou a KSČM uzavřela koalici a předseda krajské organizace DSSS Ústeckého kraje Jindřich Svoboda byl na ustavujícím zasedání zastupitelstva zvolen do rady města.
Volby v roce 2016
V krajských volbách 2016 strana kandidovala ve všech krajích, z toho v Olomouckém, Moravskoslezském, Královéhradeckém, Libereckém, Středočeském a Kraji Vysočina působila v koalici se stranou NÁRODNÍ FRONTA.[6]
Do senátních voleb 2016 strana vyslala čtyři kandidáty. V obvodu č. 4 – Most kandidoval bývalý sportovec Ota Zaremba, v obvodu č. 31 – Ústí nad Labem předseda strany Tomáš Vandas, v obvodu č. 64 – Bruntál pedagog Jaroslav Chalupa a v obvodu č. 70 – Ostrava-město Petr Borna.[7]
Volby v roce 2024
V červnu 2024 se strana účastnila voleb do Evropského parlamentu jako součást koaliční kandidátní listiny ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR – proti přijetí eura!; jejím lídrem byl Hynek Blaško. Za DSSS na této listině kandidoval mimo jiné také bývalý poslanec Jiří Janeček z hnutí PES.[8]
Remove ads
Programové teze
Mezi hlavní programové teze strany patří:[9]
- Vystoupení z EU a NATO
- Vypovězení ilegálních přistěhovalců
- Zavedení jednokomorového parlamentu (odstranění Senátu)
- Zrušení státních dotací pro politické strany za mandáty poslanců a senátorů
- Zavedení odvolacího práva voličů vůči poslancům
- Větší samostatnost měst a obcí v právní a daňové oblasti
- Zřízení zemských hranic Moravy a Slezska
- Zákaz homosexuálních sňatků
- Obnovení trestu smrti
- Prošetření tzv. malé a velké privatizace
- Obnovení cechů
- Navýšení rodičovského příspěvku
- Podpora tradičních rodin
Vedení strany
Předsedové
Místopředsedové
Remove ads
Sjezdy
- 1. sjezd (2004) – ustavující sjezd Strany občanů republiky České
- 2. sjezd (2006?) – sjezd Demokratické strany sociální spravedlnosti
- 3. sjezd (2008?) – změna názvu na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti
- 4. sjezd (20. listopad 2010) – za 3. předsedu DSSS zvolen Tomáš Vandas
- 5. sjezd (19. leden 2013)
- 6. sjezd (7. březen 2015)
- 7. sjezd (29. duben 2017)
- 8. sjezd (20. leden 2018)
- 9. sjezd (23. duben 2022)
Remove ads
DS a DSSS v televizi
Členové Dělnické strany sociální spravedlnosti si zpravidla stěžují na mediální neobjektivitu a cenzuru. Její příznivci též často polemizují o veřejnoprávnosti České televize.
DSSS chodí do televize prezentovat nejčastěji její předseda Tomáš Vandas.
DS a DSSS v Politickém spektru
Remove ads
Volební výsledky
Volby do Poslanecké sněmovny
Volby do Senátu
Volby do Evropského parlamentu
Volby do krajských zastupitelstev
Volby do obecních zastupitelstev
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads