Vrba slezská

Vrba slezská (Salix silesiaca) je dvoudomý druh rodu vrba. Vyskytuje se poměrně skromně a je v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ řazena mezi vzácnější, potenciálně ohrožené druhy, které si vyžadují další pozornost (C4a).^[2][3]

Vrba slezská
Vrba slezská (Salix silesiaca)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	vrbovité (Salicaceae)
Rod	vrba (Salix)
Binomické jméno
Salix silesiaca Willd., 1806
Synonyma
Salix rubens Salix fagifolia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Rozšíření druhu je omezeno jen na pohoří ve střední a jihovýchodní Evropě (Sudety, Karpaty a pohoří Balkánu; v Alpách se nevyskytuje. V České republice roste v oreofytiku v horských oblastech od Ještědského hřbetu (evropská nejzápadnější lokalita) přes Krkonoše, Jizerské hory, Orlické hory, masiv Králického Sněžníku, Hrubý Jeseník až po Moravskoslezské Beskydy a Javorníky v Karpatech. Mimo tyto horské polohy ještě roztroušeně roste ve Žďárských vrších.^[2][4]

Ekologie

Vyskytuje se v chladných údolích, roklinách a soutěskách, na březích horských potoků a pramenišť, v karech a lavinových skluzech, roste též ve světlých horských lesích, v kosodřevině, zastíněných místech vlhkých luk a po okrajích cest. Upřednostňuje hlavně „subalpínskou brusnicovou vegetaci“ a „vyfoukávané alpínské trávníky“. Je diagnostickým druhem svazu „vysokých subalpínských listnatých křovin“ Salicion silesiacae.

Přestože se vrba slezská nepovažuje za pravou vysokohorskou vrbu, zasahuje vysoko do hor a je schopná přežít i tvrdé podmínky. Snáší extrémní výkyvy teploty nejen mezi létem a zimou, ale i rychlé letní rozdíly činící i desítky stupňů, stejně jako pády lavin, krátkou vegetační dobu, vyšší intenzitu ultrafialového záření a časté vysychání půdy. Je považována za pionýrskou a meliorační a zpevňující dřevinu.^[2][4][5]

Popis

Vrba slezská roste jako 2 až 4 m vysoký keř nebo ojediněle strom dorůstající až do 5 m. Má hladkou, šedou kůru, která se ve stáří v plátcích odlupuje. Letorosty hnědozeleně až olivově zbarvené jsou lysé, kůra vystoupavých až přímých větví je ve stáří rozpraskaná. Listy, dlouhé 5 až 8 cm, bývají při rašení načervenalé až krvavě červené. Jejich čepele jsou eliptické až podlouhle obvejčité, na bázi klínovité a po obvodě zvlněně pilovité. Na líci jsou listy špinavě zelené a lesklé, na rubu světle zelené a v mládí podél žilek pýřité a pravidelnou žilnatinu mají vystouplou. Palisty jsou široce ledvinovité, nepravidelně zubaté a na rostlině dlouho vytrvávají. Druh je ve tvaru listů a odění proměnlivý, jedinci rostoucí na kyselých půdách mívají listy vejčité a olysávající, na bazických substrátech listy okrouhlejší a chlupatější.

Jednopohlavné květy jsou sestaveny do květenství jehněd. Samčí jehnědy jsou kompaktní, kulovité nebo krátce válcovité, květy mají dvě tyčinky se zprvu červenými prašníky. Samičí jehnědy jsou protáhle válcovité a mají oddálené, stopkaté, lysé semeníky s čnělkami nesoucí vidličnaté blizny. Listeny květů jsou podlouhlé, na špici načervenalé a dlouze bíle chlupaté. Kvete od dubna do června, velmi krátce před vyrašením listů. Jsou opylovány hmyzem i větrem. Dožívá se asi 40 let. Ploidie druhu je 2n = 38.

Plody jsou protáhlé, lysé, pukající tobolky, jejich stopky se při dozrávání nápadně prodlužují. Semena jsou velmi drobná a mají chmýr, rozšiřována jsou větrem.^{[2][4][5][6][7]}

Křížení

Vrba slezská se často kříží, vytváří plodné hybridy a následně i hybridní roje. Nejčastěji vznikají tito kříženci:

• Salix ×chlorophana – s vrbou hrotolistou – (S. hastata × S. silesiaca)
• Salix ×nepetifolia – s vrbou laponskou – (S. lapponum × S. silesiaca)
• Salix ×paxii – s vrbou dvoubarvou – (S. bicolor × S. silesiaca)
• Salix ×siegertii – s vrbou nachovou – (S. purpurea × S. silesiaca)
• Salix ×subaurita – s vrbou ušatou – (S. aurita × S. silesiaca)
• Salix ×subcaprea – s vrbou jívou – (S. caprea × S. silesiaca)
• Salix ×subcinerea – s vrbou popelavou – (S. cinerea × S. silesiaca).^[2][3][6]

Význam

Vrba slezská je lesnicky málo významný druh, vzácně bývá vysazována okolo cest a horských staveb. Využívá se tak schopnosti zpevňovat svažitou půdu rozsáhlým a do hloubky sahajícím kořenovým systémem a zároveň vysušovat podmáčenou půdu.^[2][5]