Würzburg
sídlo ve spolkové zemi Bavorsko v Německu From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Würzburg (česky zastarale Vircpurk[2]) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v bavorském vládním obvodě Dolní Franky (něm. Unterfranken). Je správním střediskem Dolních Frank a zemského okresu Würzburg. V současnosti má toto město na Mohanu, jež je jedním z 23 středisek Svobodného státu Bavorsko, přibližně 132 tisíc[1] obyvatel, a tím je po Mnichově, Norimberku, Augsburgu, Řezně a Ingolstadtu na šestém místě mezi bavorskými velkoměsty.
Nejbližší větší města jsou Frankfurt nad Mohanem, asi 120 km severozápadně, Norimberk 115 km jihovýchodně a Stuttgart 140 km na jihozápad.
Město je biskupským sídlem katolické diecéze biskupství Würzburg. Je zde Univerzita Julia Maxmiliána Würzburg, zkráceně označována jako Univerzita Würzburg nebo jen JMU.[3]
Světoznámá Würzburská rezidence se zámeckou zahradou a sídelním prostranstvím byla roku 1981 zařazena na seznam UNESCO – Světové kulturní dědictví.[4]
Remove ads
Geografie
Würzburg se rozkládá po obou stranách Mohanu ve střední Mohanské dolině (Maindreieck = Mohanský trojúhelník). Městu vévodí pevnost na Mariánské hoře (něm. Marienberg) na západní vyvýšenině jedné z třetihorních vápencových desek, do nichž se vryl Mohan.[zdroj?]
Klima
Znak města
Znak města Würzburgu znázorňuje šikmo postavenou, vroubkovanou, červeně a zlatě čtvrcenou korouhev na stříbrné násadě kopí v černém poli. Městský prapor je červenožlutý s popsaným znakem.[zdroj?]
Korouhev jako místní znak se objevuje již od druhé třetiny 16. století. Jedná se přitom o prapor starého vévodství Franky, ovšem v jiném barevném provedení. Kromě toho nebyl vévodský prapor čtvrcený. Od roku 1570 je korouhev bez výjimky používána též jako motiv pečetí a razítek městských úřadů.[zdroj?]
Dějiny města
- Kolem roku 1000 př. n. l. je doloženo keltské opevnění na Marienbergu, jehož pozdější osídlení bývá na základě archeologických nálezů, ale bez historických dokladů, ztotožňováno s antickým římským městem Segodunum.[zdroj?]
- Snad již od 4. století, ale jistě během 5. století v období stěhování národů území osidlují Alamani, v průběhu 6. až 7. století zde sídlí Frankové, šlechta merovejské říše.[zdroj?] V roce 630 svěřil franský král Dagobert tuto oblast vévodovi Radulfovi, který ve Würzburgu založil své sídlo.[5]
- V letech 685 až 689 zde tři iro-skotští benediktini, biskup Kilián a jeho doprovod Kolonat a Totnan vykonali křesťanskou misii. Podle legendy Passio minor zde Kilián roku 689 zemřel mučednickou smrtí, sťat mečem.[zdroj?]
- 1. května 704 první písemná zmínka o Würzburgu v pramenech: darovací listina knížete Hedona II. biskupu Willibrordovi byla vystavena „in castello Virteburch“.[zdroj?]
- 741 nebo 742 se předpokládá založení würzburského biskupství v čele s biskupem Burkardem.[zdroj?]
- V 11. století se jedna ze stříbrných mincí, ražených ve Würzburgu, dostala až na Faerské ostrovy, jako součást tzv. pokladu ze Sanduru.[zdroj?]
- 1127 se zde konal první rytířský turnaj na německé půdě.[zdroj?]
- 1156 svatba římského císaře Fridricha I. Barbarossy s Beatrix Burgundskou, dcerou hraběte Renauda III.[zdroj?]
- 1168 investitura tehdejšího biskupa Herolda s Jeho vévodskou důstojností prostřednictvím Fridricha I. Barbarossy na würzburském říšském sněmu. Biskupové města se mohli do budoucna označovat titulem „kníže-biskup“ a titulem „vévoda ve Frankách“.[zdroj?]
- 1402 biskup Johann von Egloffstein založil würzburskou univerzitu[6]
- 1476 první kacířský proces a upálení Hanse Böhma[zdroj?]
- 1525 za Německé selské války byla neúspěšně obléhána pevnost Marienberg. Vzbouření sedláci utrpěli těžkou porážku před branami města Würzburgu.[zdroj?]
- 1573–1617 městu vládne kníže-biskup Julius Echter z Mespelbrunnu[zdroj?]
- 1582 znovuzaložení univerzity ve Würzburgu[6]
- 1626–1630 Würzburg se stal střediskem pronásledování čarodějnic. V době čarodějnických procesů se za vlády würzburského knížecího biskupa Filipa Adolfa z Ehrenbergu konaly procesy ve velkém měřítku. Mezi lety 1626 a 1630 dosáhly svého vrcholu. V diecézi uhořelo asi 900 „čarodějnic“, v samotném městě Würzburg na 200.[zdroj?]
- 1631 dobytí města švédským králem Gustavem Adolfem.[zdroj?]
- 1720–1744 výstavba biskupské rezidence.[zdroj?]
- 1803 výnosem „Reichsdeputationshauptschluss“ město a území biskupství Würzburg připadlo Kurfiřtství bavorskému.[zdroj?]
- 1805 Ferdinand III. Toskánský z toskánské vedlejší linie rodu Habsburků byl jmenován velkovévodou würzburským.[zdroj?]
- 1814 Würzburg byl připojen opět k Bavorsku a současně byl přímo podřízen vládě (později byl prohlášen svobodným krajským městem); kromě toho bylo město sídlem správního obvodu, z něhož později vznikl zemský okres Würzburg. Město se prakticky stalo vedlejším sídlem bavorského královského domu. Roku 1821 se ve Würzburgu narodil princ Luitpold, pozdější princ regent Luitpold Bavorský.[zdroj?]
- 1817 Würzburg se stal hlavním městem okresu Dolní Mohan (Untermainkreis), jenž byl od roku 1837 označován jako Dolní Franky (Unterfranken).[zdroj?]
- 1895 Wilhelm Conrad Röntgen objevil záření pojmenované po něm (rentgenové záření).[zdroj?]
- 1934 Würzburg se stal velkoměstem.[zdroj?]
- 16. březen 1945, würzburský osudný den: při sedmnáctiminutovém bombardování letky Royal Air Force přišlo o život přes 5 000 lidí. Centrum města bylo z devadesáti procent zničeno.[zdroj?]
- 1990 Bavorská zemská zahradnická výstava ve Würzburgu.[zdroj?]
- 2004 oslava 1300letého městského jubilea.[zdroj?]
Remove ads
Členění města
Následující někdejší samostatná města a obce byla k Würzburgu přičleněna:
- 1. ledna 1930: Město Heidingsfeld s částmi Heidingsfeld, Heuchelhof, Vogelshof a Zwickerleinshof
- 1. ledna 1974: Obec Rottenbauer
- 1. července 1976: Z obce Oberdürrbach části Oberdürrbach, Schafhof a Ziegelhütte
- 1. července 1976: Obec Unterdürrbach
- 1. ledna 1978: Obec Lengfeld s částmi Holzmühle, Pilziggrund, Riedmühle a Rosenmühle
- 1. ledna 1978: Obec Versbach s částmi Herrnmühle, Schäfermühle a Straubmühle
- 1. května 1978: Z obce Höchberg část Steinbachtal
Území města Würzburgu je dnes rozděleno do 13 městských obvodů, které se dále člení celkem na 25 městských částí. Městské obvody i části jsou nepřetržitě číslovány. V následujícím přehledu jsou městské části seřazeny podle svých 13 obvodů:
|
01 Altstadt
|
02 Zellerau
03 Dürrbachtal
04 Grombühl
05 Lindleinsmühle
|
06 Frauenland
07 Sanderau
08 Heidingsfeld
09 Heuchelhof
|
10 Steinbachtal
11 Versbach
12 Lengfeld
13 Rottenbauer
|
Remove ads
Územní plánování
Würzburg je střediskem plánovacího území Würzburg, k němuž náležejí svobodné okresní město Würzburg a zemské okresy Kitzingen, Mohan-Spessart a Würzburg. K středisku Würzburg jsou přiděleny obce: Kitzingen, Karlstadt, Lohr nad Mohanem, Marktheidenfeld a Ochsenfurt.[zdroj?]
Následující města a obce hraničí s městem Würzburg. Jsou jmenovány v pořadí podle směru hodinových ručiček, počínaje od severu. Všechny patří do okresu Würzburg:
Veitshöchheim, Güntersleben, Rimpar, Estenfeld, Rottendorf, Gerbrunn, Randersacker, Eibelstadt, Reichenberg, Eisingen, Höchberg, Waldbüttelbrunn a Zell am Main.
Remove ads
Pamětihodnosti
- Würzburská rezidence – barokní palác würzburských knížat-biskupů, památka UNESCO[4]
- Pevnost Marienberg – původní knížecí sídlo, středověká pevnost přestavěná v 16.–17. století
- Starý mohanský most – kamenný obloukový most s barokními sochami připomínající pražský Karlův most
- Katedrála svatého Kiliána – založená svatým Brunem v 11. století, románská bazilika, sídlo würzburské diecéze
- Würzburg
Würzburg
Starý mohanský most
Staroměstská radnice
Katedrála svatého Kiliána
Würzburská rezidence
Würzburská rezidence
Würzburská rezidence
Starý jeřáb a pevnost Marienberg
Pevnost Marienberg
Pevnost Marienberg
Pevnost Marienberg
Remove ads
Osobnosti
- Walther von der Vogelweide (cca 1170 – cca 1230), německý lyrický básník a pěvec, jedna z největších postav německého minnesängu, hostem také na královském dvoře Přemyslovců
- Matthias Grünewald (1475 nebo 1480 – 1528), německý malíř
- Tilman Riemenschneider (cca 1460 – 7. července 1531 Würzburg), vůdčí sochař a řezbář pozdní gotiky
- Balthasar Neumann (1687–1753), německý barokní architekt
- Anna Ottendorfer (1815–1884), filantropka a vydavatelka
- Wilhelm Conrad Röntgen (1845–1923), německý fyzik, objevitel rentgenového záření, nositel první Nobelovy ceny za fyziku
- Lilli Lehmann (1848–1929), německá operní zpěvačka (soprán) a pěvecká pedagožka
- Hermann Emil Fischer (1852–1919), německý chemik, nositel Nobelovy ceny
- Leonhard Frank (1882–1961), německý spisovatel
- Oswald Külpe (1862–1915), německý psycholog
- Alfred Jodl (1890–1946), německý generál, náčelník operačního štábu německých ozbrojených sil (OKW) za druhé světové války a nejbližší Hitlerův vojenský poradce
- Oskar Dirlewanger (1895–1945), německý důstojník Waffen SS
- Albert Renger-Patzsch (1897–1966), německý fotograf
- Werner Karl Heisenberg (1901–1976), německý teoretický fyzik, nositel Nobelovy ceny, spoluzakladatel kvantové mechaniky
- Jehuda Amichai (1924–2000), izraelsko-německý básník
- Regina Sasko-Meiningenská (1925–2010), princezna von Sachsen-Meiningen, manželka Oty Habsburského
- Klaus von Klitzing (* 1943), německý fyzik, nositel Nobelovy ceny
- Dirk Nowitzki (* 1978), basketbalista v NBA (Dallas Mavericks)
Remove ads
Partnerská města
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads