Wattwil

sídlo v kantonu Sankt Gallen ve Švýcarsku From Wikipedia, the free encyclopedia

Wattwilmap
Remove ads

Wattwil je obec (malé město) na východě Švýcarska v kantonu St. Gallen. Žije zde přibližně 8 700[1] obyvatel.

Stručná fakta Poloha, Souřadnice ...
Remove ads

Geografie

Wattwil se nachází v oblasti Toggenburg, na půli cesty mezi městy Wil a Wildhaus, a je druhou největší obcí v Toggenburgu co do počtu obyvatel.

Obec leží v nadmořské výšce přibližně 610 metrů nad mořem na řece Thur. Nejvyšším bodem ve Wattwilu je vrch Tweralpspitz ve výšce 1332 m n. m., nejnižší bod v obci je ve výšce 590 m n. m. Sousedními obcemi jsou Mosnang, Bütschwil-Ganterschwil, Lichtensteig, Neckertal, Ebnat-Kappel, Gommiswald a Eschenbach.

K obci patří obce Wattwil, Ricken a vesnice a osady Bleiken, Scheftenau, Bunt, Hochsteig, Chrummbach/Heiterswil, Hummelwald, Schönenberg, Steintal, Laad, Ulisbach, Schmidberg a Hänsenberg. Od 1. ledna 2013 byla k Wattwilu připojena také obec Krinau.

Remove ads

Historie

Thumb
Letecký pohled (1919)

Dnešní obec Wattwil je poprvé doložena jako „Wattinwilare“, což lze interpretovat jako statek alemanského osadníka jménem „Watto“. Tyto listiny z roku 897 informují o pozemcích ve vlastnictví kláštera St. Gallen, jehož roční výnos z úroků musel být odváděn kostelu svatého Ondřeje ve „Wattwinwilare“.[2] Wattwil, poprvé zmiňovaný jako Meierhof v roce 903, tvořil centrum klášterní správy nad takzvanými Gotteshausleute ve střední části oblasti Toggenburg.[3] Ne všichni obyvatelé Toggenburgu však podléhali klášteru St. Gallen jako poddaní: někteří učedníci byli poddanými hrabat z Toggenburgu. Obě skupiny měly vlastní politické struktury a vlastní dvůr. Dnes jsou po obou skupinách pojmenovány dvě ulice.

Kolem roku 1230 nechal knížecí ministeriál Heinrich von Iberg postavit hrad Iberg. Ten byl zničen během appenzellských válek a znovu postaven v roce 1408. Jako sídlo knížecích zřízenců sloužil až do roku 1805. V roce 1468 nakonec celé hrabství Toggenburg (poslední toggenburský hrabě Fridrich VII. zemřel v roce 1436 bez dědiců) koupilo opatství v St. Gallenu. Klášterní panovníci poté sjednotili různé poddanské vztahy a zrovnoprávnili lid Božího domu a hraběcí dvorské učedníky. Od té doby zahrnoval wattwilský dvůr velké části dnešních obcí Ebnat-Kappel až Bütschwil. Dnešní hřbitov u wattwilského kostela pak sloužil jako zemské shromaždiště a válečné shromaždiště a také jako místo, kde opati vzdávali hold.[3]

Thumb
Klášter Wattwil

V roce 1529 zavedl ve Wattwilu reformaci farář Mauriz Miles z Lichtensteigu. Obyvatelstvo, které náboženské novoty podporovalo velkou většinou, dokázalo na následujících zemských sněmech zvítězit nad katolickým opatem.[2] Katolické bohoslužby byly znovu zavedeny až v roce 1593. Wattwilský kostel byl až do výstavby nového katolického kostela v letech 1967/68 využíván oběma vyznáními rovnoměrně.[3]

V roce 1621 byl na Wenkenrüti postaven kapucínský klášter Panny Marie Andělské. Po ničivém požáru předchozího areálu na Pfannereggu vznikl v bezprostřední blízkosti Wattwilu zachovalý klášterní komplex s vrcholně barokním klášterním kostelem. Kapucínské jeptišky klášter opustily v roce 2010.

V 17. století chtělo opatství St. Gallen rozšířit vozovou cestu přes průsmyk Rickenpass na moderní silnici, aby zajistilo lepší spojení mezi St. Gallenem a katolickým centrálním Švýcarskem. Obyvatelé Wattwilu, z nichž většina byla reformovaná, proto odmítli práci, což vyvolalo Toggenburské nepokoje (1699–1712) a vedlo k další válce. Silnice přes Rickenpass byla nakonec postavena až v roce 1786.[3]

Po skončení vlády knížete-opata ze St. Gallenu získal Toggenburg 1. ledna 1798 nezávislost, kterou mu udělil poslední knížecí správce Karl von Müller-Friedberg. Krátce poté však vznikla Helvétská republika, která k sobě Toggenburg brzy připojila. Wattwil a Untertoggenburg patřily k nově vytvořenému kantonu Säntis, zatímco Obertoggenburg ke kantonu Linth. V roce 1803 byl Toggenburg sjednocen a přiřazen k nově vytvořenému kantonu St. Gallen.

V letech 1907 až 1914 byl upraven tok řeky Thur protékající Wattwilem. Tuto korekci Thuru naplánoval Arnold Sonderegger a přinesla značné zlepšení pro rozvoj obce. Údolní nivy, které byly dříve nedostatečně chráněny před povodněmi, mohly být nyní intenzivněji obdělávány. V roce 1983 byla provedena další korekce toku řeky.

Remove ads

Hospodářství

Tradiční tkalcovství lnu, které bylo v Toggenburgu velmi rozšířené, bylo od roku 1750 nahrazeno výrobou bavlny. V 19. století začalo ve Wattwilu pracovat více než deset firem. Zvláštní význam měly firmy Abrahama a Johanna Rudolfa Raschleových a Johanna Georga Anderegga. V roce 1881 byla ve Wattwilu založena Toggenburská tkalcovská škola, z níž později vznikla Švýcarská textilní vysoká škola.[3] Ve 20. století získala mimořádný význam společnost Heberlein & Co (později Gurit-Heberlein AG), která působila v oblasti potisku a barvení textilu. Tato společnost na barvení příze, kterou v roce 1835 založil Georg Philipp Heberlein, se později ve 20. století stala jednou z nejvýznamnějších švýcarských textilních společností a byla celosvětově známá díky vývoji syntetického vlákna Helanca. Společnost Heberlein byla největším zaměstnavatelem v regionu a hrála významnou roli při utváření ekonomiky a charakteru Wattwilu. Vzhledem k tomu, že se textilní průmysl ve východním Švýcarsku stále více propadal do krize, byla společnost v roce 2001 uzavřena.[2]

Doprava

Thumb
Železniční stanice Wattwil

Wattwil je obsluhován železnicí od 24. června 1870, kdy byl zahájen provoz Toggenburské dráhy na trati Wil-Ebnat-Kappel. Když 1. října 1910 otevřela společnost Bodensee-Toggenburg-Bahn (BT) společně trať Romanshorn – St. Gallen – Wattwil a zároveň Švýcarské spolkové dráhy (SBB) Rickenskou trať Wattwil–Uznach, stal se Wattwil železničním uzlem Toggenburgu. Dne 1. října 1912 BT otevřela prodloužení Toggenburské dráhy z Ebnat-Kappel do Horního Toggenburgu, do Nesslau-Neu St. Johann.

Wattwil je každou hodinu spojen s městy St. Gallen a Rapperswil-Lucern vlakem Voralpenexpress. V regionální dopravě jezdí do Wattwilu linky S4, S8 a S9 systému linek St. Gallen S-Bahn. Linka St. Gallen – Wattwil – Nesslau-Neu St. Johann se stanicí Wattwil je v současnosti ve vlastnictví Schweizerische Südostbahn (SOB), zatímco linka Wattwil – Uznach – Rapperswil je provozována SBB.

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads