Wilhelm Jerusalem

Wilhelm Jerusalem (11. října 1854, Dřenice^[1] – 15. července 1923, Vídeň) byl rakouský pedagog, sociolog a filozof, představitel pozitivismu.

Wilhelm Jerusalem
Narození	11. října 1854 Dřenice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. července 1923 (ve věku 68 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Döblinský hřbitov
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	filozof, profesor a psycholog
Zaměstnavatel	Vídeňská univerzita
Děti	Irene Jerusalem Edmund Jerusalem Erwin Jerusalem
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Wilhelm Jerusalem vystudoval klasickou filologii na německé Karlově univerzitě v Praze (1872–76), kde se mj. potkal s Ernstem Machem, jehož pozitivismus ho velmi ovlivnil. Od roku 1885 vyučoval na gymnáziu v Mikulově. Potom odešel do Vídně, kde zprvu učil rovněž na gymnáziu, po habilitaci v roce 1891 pak na Vídeňské univerzitě. Roku 1920 zde byl jmenován profesorem filozofie a pedagogiky. K jeho studentům patřili budoucí rakouský prezident Karl Renner, skladatel Viktor Ullmann, nebo básník Anton Wildgans.

Krom Macha ho ovlivnil nejvíce pozitivismus Herberta Spencera a pragmatismus Williama Jamese. Naopak útočil na novokantovství, Brentana či Husserla. Žádal filozofii silně ovlivněnou vědou, zejména biologií, a oproštěnou od citů. Úsilí o poznání mu bylo výrazem biologické touhy člověka po sebezáchově. Své filozofické stanovisko vyložil zejména v závěru Einleitung in die Philosophie. ^[2]