Wilhelm Klein

Wilhelm Klein (20. listopadu 1850, Caransebeș, Banát – 2. února 1924, Hejnice, Československo) byl rakouský klasický archeolog, klasický filolog a univerzitní pedagog.

Wilhelm Klein
Wilhelm Klein
Narození	20. listopadu 1850 Caransebeș, Banát, Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. února 1924 (ve věku 73 let) Hejnice, Československo Československo
Národnost	rakouská
Povolání	antropolog, historik umění, klasický archeolog, pedagog, archeolog a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Vídeňská univerzita Univerzita Karlova
Znám jako	klasický archeolog
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V letech 1871 až 1875 vystudoval právo a židovskou teologii na vídeňské univerzitě, následně na univerzitách v Göttingenu a ve Štýrském Hradci vystudoval mezi roky 1871 a 1875 archeologii a filologii. Roku 1875 získal doktorát. Během následujících pěti let podnikl studijní cesty po jižní a západní Evropě, během nichž navštívil Řecko, Itálii, Německo a Anglii. Roku 1879 se stal odborným asistentem na vídeňské univerzitě a roku 1886 se stal docentem.

V říjnu roku 1886 přesídlil do Prahy, v pobytové přihlášce pražského policejního ředitelství opakovaně uvedl jako rodiště Prahu.^{[1] [2]} V letech 1886–1891 působil jako docent a v letech 1892-1923  byl profesorem klasické archeologie na pražské Německé univerzitě (dnes Univerzita Karlova). Pokračoval v zakladatelském díle profesora Benndorfa, rozmnožil školní sbírku sádrových odlitků, například o sochy hrdinů z tympanonu řeckého chrámu Athény Afaie na Aigině.^[3]

Roku 1891 byl přijat mezi členy Společnosti pro povznesení německé vědy, umění a literatury v Čechách.^[4] Od  této společnosti získal stipendium, díky kterému uskutečnil roku 1902 výpravu do Malé Asie, kde studoval řecké umění starověku, zejména keramiku a sochařství klasického období.

Publikace (výběr)

• Euphronius (1886)
• Die Griechischen Vasen mit Meisterinschriften, 2. vydání (Vídeň 1887)
• Praxiteles (1897)