Wilhelm Schickard

Wilhelm Schickard (22. dubna 1592 Herrenberg, Württembersko – 24. října 1635 Tübingen) byl německý polyhistor a především konstruktér prvního mechanického kalkulátoru.

Wilhelm Schickard
Narození	22. dubna 1592 Herrenberg
Úmrtí	23. října 1635 (ve věku 43 let) Tübingen
Příčina úmrtí	mor
Alma mater	Bebenhausen Abbey (1603–1606) Univerzita Tübingen (1606–1613)
Povolání	matematik, astronom, orientalista, počítačový vědec, vysokoškolský učitel, teolog, geograf, kartograf a hebraista
Zaměstnavatel	Univerzita Tübingen (1619–1635)
Nábož. vyznání	luteránství
Choť	Sabina Schickard[1]
Děti	Ursula Margaretha Schickard[1]
Rodiče	Lucas Schickhardt
Příbuzní	Lucas Schickhardt (bratr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Používal varianty jména Schickhart, Schickhard, Schickart, Schickardt a z nich odvozené latinizované formy.

Život

Studoval klášterní školu v Bebenhausenu a od roku 1610 byl v Bohosloveckém teologickém semináři v Tübingenu. Na Univerzitě v Tübingenu získal v roce 1611 titul magistr a věnoval se teologii. Od roku 1613 byl vikářem na několika místech ve Württembersku, od roku 1614 diakonem v Nürtingenu.

V roce 1617 se setkal s Johannem Keplerem, který do Tübingenu přišel hájit svou matku Katharinu, obviněnou z čarodějnictví. Schickard pro Keplerovo dílo Harmonice mundi vytvořil několik mědirytů a dřevorytů. Johannes Kepler patrně používal jeho stroj k astronomickým výpočtům.

Schickard v Tübingenu patřil ke společnosti chiliastických právníků a teosofů Tobiase Heße. Mezi ně patřili Johann Valentin Andreae, Christoph Besold, Wilhelm Bidembach von Treuenfels, Abraham Hölzel, Thomas Lansius a Samuel Hafenreffer.

Wilhelm Schickard na Univerzitě v Tübingenu vyučoval astronomii a hebraistiku. Dopisoval si s mnoha vědci své doby.

Zemřel na mor, jako datum úmrtí se uvádí 23. nebo 24. října 1635.

• 
  Originální Schickardův nákres jeho stroje
• 
  Replika počítacího stroje