Willem Einthoven

Willem Einthoven (21. května 1860 Semarang – 29. září 1927 Leiden) byl nizozemský fyziolog, narozený v dnešní Indonésii. Byl také vynikajícím fyzikem: hlavní oblastí jeho zájmu se stala elektrofyziologie. Zabýval se záznamem akčních proudů činnosti srdce. Na základě vlastního bádání sestrojil v roce 1903 první elektrokardiograf (EKG)^[1] a v roce 1905 provedl první praktický telemedicínský přenos EKG na vzdálenost 1,5 km pomocí telefonní linky.^[2] V roce 1924 obdržel Nobelovu cenu za lékařství.

Willem Einthoven
Narození	21. května 1860 Semarang
Úmrtí	29. září 1927 (ve věku 67 let) Leiden
Místo pohřbení	Oegstgeest
Alma mater	Utrechtská univerzita
Povolání	vynálezce, lékař, fyziolog a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Univerzita v Leidenu (1886–1927)
Ocenění	Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1924) zahraniční člen Královské společnosti (1926) Národní síň slávy vynálezců (2008)
Choť	Frédérique Jeanne Louise de Vogel
Funkce	rector magnificus of Leiden University (1905–1906)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Willem Einthoven se narodil v tehdejší Nizozemské východní Indii, což je dnešní Indonésie, na ostrově Jáva. Otec zde byl lékařem, po jeho smrti se matka s dětmi vrátila zpět do Nizozemska v roce 1870. Einthoven vystudoval medicínu na Univerzitě v Utrechtu a profesorem se stal již v 25 letech na Univerzitě v Leidenu. V nizozemském Leidenu také zemřel.

Ocenění

Po Einthovenovi je pojmenována řada termínů v kardiologii, např. Einthovenův trojúhelník, Einthovenův zákon.

Celkem publikoval 127 vědeckých příspěvků, především o EKG. V roce 1923 byl zvolen korespondujícím členem Akademie věd v Göttingenu, v roce 1925 členem Německé akademie věd Leopoldina a v roce 1927 American Academy of Arts and Sciences.