Wimmerův palác
budova v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Wimmerův palác nebo také dům U Zlatého kola je klasicistní palác, který se nachází na adrese Rytířská 402/18 na Starém Městě v městské části Praha 1 a sousedí s palácem Hrobčických (Rytířská čp. 401/20), s nímž má společného majitele. Je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Remove ads
Vinou nepovolených stavebních úprav v letech 2004–2005 je tento palác zejména v interiérech závažně poškozen a zůstává od té doby prázdný, nevyužívaný.
Remove ads
Historie
Wimmerův palác a sousední, funkčně propojený palác Hrobčických (čp. 401, také dům U Tobolky) vznikly na místě původních objektů, postavených krátce po založení tzv. Havelského města ve 13. století. Dům U Zlatého kola koupil v roce 1779 Jakub Wimmer, který nechal krátce poté realizovat raně klasicistní přestavbu, při které vzniklo i hlavní uliční průčelí; autorství je někdy připisováno Ignáci Janu Nepomuku Palliardimu.[2] Zadní budova s průčelím v Provaznické ulici 402/5 vznikla pravděpodobně po roce 1810 jako jednopatrová, v roce 1826 ji Karel Pollak zvýšil o další patro a zadní fasádu upravil. V roce 1908 byly původní ozdobné vázy na atice hlavního průčelí nahrazeny novodobými.[3] Poslední přestavby proběhly ve 30. letech 20. století, kdy bylo vybouráno přízemí, nově vybetonováno a přeměněno na velikou prodejnu.
Po roce 1989 byly oba objekty, Wimmerův palác i palác Hrobčických, privatizovány.
Zničující rekonstrukce
Obě budovy byly od roku 1992 ve vlastnictví společností T.V.B. spol. s r.o. a CVTB spol. s r.o. V létě roku 2004 do nich vstoupil italský investor Cesare Belliti, vzápětí byly zahájeny rozsáhlé bourací práce a provedena půdní vestavba, ačkoliv bylo třikrát majiteli ze strany NPÚ i Odboru památkové péče Magistrátu hl. města Prahy nařízeno, aby nepovolené úpravy okamžitě zastavil. Teprve trestní oznámení podané ze strany obou úřadů i Klubu Za starou Prahu vedlo v březnu 2005 k přerušení „rekonstrukčních“ prací. Výsledkem bourání interiérů, jež dle slov italského architekta Martiniho bylo pouhými „přípravnými prácemi, které byly nezbytné, aby se neztrácel čas při čekání na vyřešení byrokratických průtahů“,[4] je architektonicko-umělecké znehodnocení obou paláců a nevratná ztráta archeologických nálezových situací. Ve většině prostor paláců jsou zbourány vnitřní dělicí zdi, otlučeny historické omítky (včetně středověkých fresek a raně novověkých přemaleb), zcela nebo částečně rozebrány stropy a v cihelné gotické dělicí zdi mezi oběma domy jsou proraženy průchody. Pod podlahou bývalé prodejny byly vykopány a odvezeny zásypy kleneb goticko-renesančních sklepů (měly být později zcela odstraněny za účelem výstavby podzemních garáží), v prvním patře paláce byly poškozeny pozdně barokní interiéry. Staré okenice, vestavěné skříně a dveře s deštěním dveřních nik byly neodborně zbaveny původních nátěrů.
V roce 2007 byl vydán trestní příkaz proti jednateli tehdejšího vlastníka za poškození nemovitých kulturních památek. Následně objekt zůstával bez údržby, od roku 2014 je stav stabilizován.[2]
Remove ads
Současnost
Dům spolu se sousedním palácem Hrobčických vlastní společnost Sluneční chrám MAITREA a.s. kontroverzního podnikatele Antonína Koláčka.[5] Záměrem dalšího využití objektů č.p. 401 (palác Hrobčických), č.p. 402 (Wimmerův palác) a také č.p. 403 (dům U Modré růže) je vytvoření lázeňského zařízení včetně rehabilitačních, seminárních a restauračních provozů.[6] Součástí rekonstrukce má být restaurování některých hodnotných prostor, uměleckých děl (včetně nástěnných maleb) i uměleckořemeslných děl (truhlářských, kamenných, kovových, štukových a sádrových). Stav objektů je ale havarijní;[1] stavební práce ještě (v roce 2021) nebyly zahájeny.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads