Xavier Bettel
lucemburský politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Xavier Bettel (* 3. března 1973 Lucemburk) je lucemburský politik a právník, od listopadu 2023 místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí v kabinetu Luca Friedena dvou koaličních partnerů Křesťanskosociální lidové strany a Demokratické strany. V letech 2013–2023 byl předsedou vlády Lucemburska.
V roce 1999 se stal zastupitelem Lucemburku. O šest let později byl zvolen do městské rady a v letech 2011–2013 působil jako starosta metropole velkovévodství. Od roku 1999 také zasedal v Poslanecké sněmovně.[1][2] Roku 2013 vystřídal v čele Demokratické strany Claudea Meischa.
Remove ads
Osobní život
Narodil se roku 1973 v Lucemburku do rodiny obchodníka s vínem Claudea a Francouzky ruského původu Aniely Bettelových. Matka byla praneteří hudebního skladatele Sergeje Rachmaninova.[3][4][5] Po dokončení středoškolského stupně vzdělání získal magisterský diplom ve veřejném a evropském právu a titul DEA (Diplôme d'études approfondies, dříve udělovaný titul ve Francii standardně po jednoletém postgraduálním studiu) v politologii a veřejném právu na univerzitě v Nancy.[6][7] V řecké Soluni také studoval námořní právo a církevní právo na Aristotelově univerzitě v rámci výměnného studentského programu Erasmus.[8] Kvalifikaci právníka získal 12. července 2001.[2]
Na počátku třetího tisíciletí účinkoval po čtyři roky v pořadu nazvaném Sonndes em 8, již zaniklého soukromého televizního kanálu T.TV.[9][10]
Remove ads
Politická dráha
Místní politika
V komunálních volbách 1999 byl poprvé zvolen do zastupitelstva Lucemburku, když na kandidátce Demokratické strany skončil šestý. Po volbách do zastupitelstev v roce 2005 se umístil na čtvrté pozici a v rámci sboru byl zvolen do úřadu zvaného échevin (konšel). Sbor konšelů spolupracuje se starostou.[2]
Po obecních volbách konaných 9. října 2011 se ve třiceti osmi letech stal starostou Lucemburku. Slib složil 24. listopadu 2011. Ve funkci setrval do prosince 2013, kdy byl jmenován lucemburským premiérem.[11][12]
Celostátní politika
Do jednokomorového parlamentu kandidoval ve volbách 1999, kdy v centrálním obvodu skončil na 10. místě demokratické kandidátky – tři příčky pod čarou, za sedmi přímo zvolenými poslanci.[13] Přesto v Poslanecké sněmovně zasedl vzhledem k tomu, že Demokratická strana jako druhá v pořadí přeskočila třetí Socialistickou dělnickou stranu, a s vítězem voleb Junckerovou Křesťanskosociální lidovou stranou zformovala vládu. Zvolené demokratické poslankyně Lydie Polferová a Anne Brasseurová se staly členkami kabinetu. V důsledku klouzavého mandátu tak uvolnily svá poslanecká křesla pro dva náhradníky. Bettel jako třetí náhradník pak do parlamentu pronikl 12. srpna 1999 díky uvolněnému křeslu Colette Fleschové, která byla zvolena v eurovolbách 1999 do Evropského parlamentu a v národním zastupitelském sboru nezasedla.[2]
V parlamentních volbách 2004 skončil na čtvrté pozici kandidátky, z níž se do sněmovny dostalo pět členů, a pokračoval tak v mandátu.[14]
Předseda vlády
V průběhu roku 2013 se stal předsedou Demokratické strany a ve všeobecných volbách 2013 kandidoval jako její lídr. Poté, co subjekt dovedl s třinácti mandáty k třetímu místu, jmenoval jej velkovévoda Jindřich I. Lucemburský za tzv. formateura, osobu která vede jednání o sestavení budoucí vlády.[15] Lucemburským premiérem se stal 4. prosince 2013, když byl dohodnut koaliční kabinet na půdorysu jeho demokratů, socialistické dělnické strany (držících také 13 mandátů) a Zelených (se 6 mandáty). Ve vládě současně zastával pozice státního tajemníka, ministra spojů a sdělovacích prostředků a ministra pro náboženské záležitosti.[2]
Od jeho vlády se očekávala právní reforma v oblasti uzavírání stejnopohlavních sňatků (účinnost přijatého zákona od 1. ledna 2015), změna náboženských pravidel ve školách a omezení výdajů, aby Lucembursko udrželo nejvyšší rating AAA.[16]
Remove ads
Soukromý život
Otevřeně se hlásí k homosexuální orientaci.[17] Podle jeho názoru stále více Lucemburčanů neřeší skutečnost, jestli je či není někdo gay. Stal se tak prvním lucemburským premiérem, který se otevřeně přihlásil k homosexuální orientaci, a historicky třetí takovou hlavou vlády na světě, po islandské premiérce Jóhanně Sigurðardóttirové a belgickém ministerském předsedovi Eliu Di Rupovi.
Od března 2010 byl v partnerském vztahu s architektem Gauthierem Destenayem,[18] jenž ho v srpnu 2014 požádal o ruku. K uzavření sňatku došlo 15. května 2015.[19] Právní úprava umožňující uzavírání stejnopohlavních manželství vstoupila v Lucembursku v účinnost 1. ledna téhož roku.[20]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads