Ybyraj Altynsarin

Ybyraj Altynsarin (kazašsky: Ыбырай Алтынсарин; 20. října^jul./ 1. listopadu 1841^greg. – 17. července^jul./ 29. července 1889^greg.) byl jedním z nejvlivnějších kazašských učenců 19. století. Kazašskou kulturu ovlivnil především zavedením cyrilice a prosazováním západního stylu školství.

Ybyraj Altynsarin
Narození	20. říjnajul. / 1. listopadu 1841greg. nebo 1. listopadu 1841 Kostanaj
Úmrtí	17.jul. / 29. července 1889greg. (ve věku 47 let) nebo 29. července 1889 (ve věku 47 let) Kostanaj
Povolání	spisovatel, pedagog, folklorista a etnograf
Příbuzní	Balgoža Žanburšin (děd)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzdělání dostal v ruských školách a pracoval poté pro ruskou koloniální správu, nejprve jako soudní asistent, později i jako soudce. Roku 1864 se stal inspektorem dohlížejícím na všechny školy v oblasti dnes zvané Kostanajská oblast. Jeho pravomoci se blížily téměř ministru školství – několik škol založil, včetně dívčí školy v Irgizu (1884) a učitelské školy v Orsku, vypracoval nový model výuky, který upozaďoval jak pravoslavné tendence, tak tatarský kulturní vliv – ve prospěch kazaštiny, ruského kulturního vlivu a moderních pedagogických metod. Zavedl také cyrilici jako písmo, v níž mají žáci psát kazašsky. To mělo dalekosáhlé důsledky, cyrilice se užívá v kazaštině dodnes (jakkoli vůdce Kazachstánu Nursultan Nazarbajev rozhodl ve 21. století o postupném přechodu k latince). Altynsarin napsal též první gramatickou příručku kazaštiny a založil první kazašsko-ruské noviny. Krom toho překládal učební texty, psal básně se sociální tematikou i naučné příběhy pro děti. Za své služby Ruskému impériu byl carem jmenován státním radou.^[1]

Řada kazašských institucí, včetně kazašské akademie věd a státního pedagogického institutu dnes v Kazachstánu nese jeho jméno. V Kostanaji má muzeum, v roce 2020 byla na hlavním náměstí odhalena jeho socha.^[2]