Zachary Taylor

Zachary Taylor (24. listopadu 1784, Barboursville, Virginie, USA – 9. července 1850, Washington, D.C.)^[2] byl americký generál a 12. prezident Spojených států amerických.

Zachary Taylor
Oficiální portrét v Bílém domě (J.S.Bush, 1848)
12. prezident Spojených států amerických
Ve funkci: 5. března 1849 – 9. července 1850
Viceprezident	Millard Fillmore
Předchůdce	James K. Polk
Nástupce	Millard Fillmore
Stranická příslušnost
Členství	Strana Whigů
Narození	24. listopadu 1784 Barboursville, Virginie, USA
Úmrtí	9. července 1850 (ve věku 65 let) Washington, D.C.
Příčina úmrtí	gastroenteritida a cholera
Místo pohřbení	Zachary Taylor National Cemetery
Choť	Margaret Taylorová
Rodiče	Richard Taylor a Sarah Dabney Strother
Děti	Sarah Knox Taylor Mary Elizabeth Bliss Richard Taylor Ann Mackall Taylor Octavia Taylor Margaret Smith Taylor
Příbuzní	Joseph Pannell Taylor[1] (bratr) James Madison (bratranec z druhého kolene) Robert Edward Lee (third cousin once removed descending) Jefferson Davis (zeť)
Alma mater	Virginia Military Institute
Profese	armádní důstojník a státník
Náboženství	Episkopální církev Spojených států amerických
Ocenění	Zlatá medaile Kongresu Poděkování kongresu
Podpis
Commons	Zachary Taylor
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Zachary Taylor, portrét Jamese Lambdina (1848)

Pocházel z prominentní farmářské rodiny, která vlastnila několik plantáží a v době jeho dětství přesídlila z Virginie do Louisville v Kentucky. Stejně jako jeho starší bratr Josef Pannel, začal kariéru v armádě. Sloužil čtyřicet let v americké armádě. Vydobyl si respekt a slávu již během britsko-americké války v roce 1812, kde organizoval budování pevností podél Mississippi a svedl vítěznou bitvu proti Indiánům, dále bojoval za války Černého jestřába (1832) a druhé seminolské války proti Indiánům Seminolům (1837). Byl povýšen na generálmajora. Proslul svým vedením jednotek Spojených států do vítězných bojů v několika rozhodujících bitvách mexicko-americké války.^[3][4]

Svou úspěšnou vojenskou kariérou byl považován za národního hrdinu a byl znám pod přezdívkou „Starý Drsňák“ (či „Tvrďák“) (v originále Old Rough and Ready).

Prezident Spojených států

I když se jako jižanský otrokář, který byl proti rozšiřování otrokářství do teritorií Spojených států, o politiku příliš nezajímal, pro svůj věhlas hrdiny byl prosazen stranou whigů jako jejich kandidát na prezidenta USA ve volbách v roce 1848. V těchto volbách porazil Lewise Casse, kandidáta Demokratické strany a stal se tak prvním americkým prezidentem, který před nástupem do funkce nezastával žádný jiný vládní úřad.^[5]

Jako prezident začal tlačit na usedlíky v Novém Mexiku a v Kalifornii, aby území na kterých žili, nezůstala teritoriálními oblastmi a místo toho byly podány návrhy státních ústav, které by pomohly k prosazení tzv. kompromisu roku 1850.^[6]

Dne 4. července se Taylor zúčastnil oslav znovuzahájení stavby Washingtonova monumentu, kde snědl mnoho třešní a vypil velké množství podmáslí a ledové vody. V důsledku toho o pět dní později, 9. července, zemřel na gastroenteritidu, podle některých zdrojů se při téže příležitosti nakazil cholerou. Stalo se tak pouhých šestnáct měsíců po jeho zvolení. Do funkce prezidenta po něm nastoupil dosavadní viceprezident USA Millard Fillmore.^[7]

Vláda Zachary Taylora

Vláda Zachary Taylora
Úřad	Osoba	Období služby
Prezident	Zachary Taylor	1849–1850
Viceprezident	Millard Fillmore	1849–1850
Ministr zahraničí	John M. Clayton	1849–1850
Ministr financí	William M. Meredith	1849–1850
Ministr války	George W. Crawford	1849–1850
Ministr spravedlnosti	Reverdy Johnson	1849–1850
Ministr pošt	Jacob Collamer	1849–1850
Ministr námořnictva	William B. Preston	1849–1850
Ministr vnitra	Thomas Ewing, Sr.	1849–1850