Zbýšov (okres Kutná Hora)

obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia

Zbýšov (okres Kutná Hora)map
Remove ads

Zbýšov (německy Sbischow) je obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi osmnáct kilometrů jižně od Kutné Hory a třináct kilometrů jižně od města Čáslav. Dominantou obce, kromě kostela, je v širokém okolí známý Zbýšovský rybník, který je hojně využívaný k rekreačním účelům. Žije zde 600[1] obyvatel.

Stručná fakta Lokalita, Status ...
Remove ads

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. Obec patřila až do husitských válek k majetku Sázavského kláštera. Roku 1360 zde bylo zřízeno proboštství.

Ve vsi Zbýšov v Čechách (140 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] lékař, bednář, holič, 2 hostince, krejčí, pila, sklad rakví, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zbýšov, strojírna, 2 švadleny, trafika, zednický mistr.

Ve vsi Klucké Chvalovice (360 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zbýšova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] 2 hostince, kovář, krejčí, mlýn, 2 rolníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavební podnikatelství, trafika.

V obci Opatovice (173 obyvatel, evangelický kostel, samostatná obec se později stala součástí Zbýšova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] cihelna, hostinec, kolář, 2 kováři, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Opatovice, trafika, truhlář.

Remove ads

Obyvatelstvo

Další informace Rok, Počet obyvatel ...

Obecní správa

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[9]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[12]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Části obce

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Šebestěnice.[14]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2022.[15]

Doprava

Obcí prochází silnice II/338 Žehušice – Čáslav – Zbýšov – Vrbka. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Vlkaneč ve vzdálenosti čtyři kilometry ležící na trati 230 vedoucí z Kolína do Havlíčkova Brodu. V roce 2011 v obci měly stanici autobusové linky do Čáslavi, Červených Janovic, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou.

Pamětihodnosti

  • Kostel Narození svatého Jana Křtitele – původní raně gotický kostel byl zbořen a na jeho místě roku 1884 postaven kostel pseudorománský, vybudoval jej stavitel Marchetti za patronátu rodiny Schwarzenberků; ze starého kostela byla přenesena dřevěná barokní Kalvárie z první poloviny 18. století a dva protějškové oltářní obrazy svaté Anny a svatého Jana v empírových rámech z doby kolem 1800
  • Evangelický kostel z konce 19. století
  • Pomník obětem padlým za první světové války
  • Pozůstatky barokního dvora
Remove ads

Galerie

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads