Zemětřesení v Petrinji 2020
zemětřesení v Petrinji, Chorvatsko, 29. prosince 2020 From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
K zemětřesení ve středním Chorvatsku u města Petrinja došlo 29. prosince 2020 v 12:19 SEČ. Dosáhlo magnituda 6,4 a stalo se tak jedním z nejsilnějších zaznamenaných zemětřesení v dějinách Chorvatska. Zemřelo sedm lidí a přes 20 lidí utrpělo zranění.[1]
Remove ads
Předtřesy
O den dříve, 28. prosince, došlo v oblasti poblíž Petrinje a Sisaku ke dvěma silným předtřesům, první z nich dosáhl magnituda 5,2. O hodinu později následoval druhý, který dosáhl magnituda 4,9. Tyto otřesy způsobily v blízkých oblastech škody, ale spíše lehčího charakteru (menší praskliny ve zdech, poškození střech a komínů). Nikdo nebyl zraněn.
Následně se vyskytlo několik slabých otřesů o magnitudech 1,5 až 2,5. Ty sice byly některými obyvateli poblíž epicentra pocítěny, ale kvůli své nízké síle nezpůsobily žádné škody.
Remove ads
Hlavní otřes
29. prosince v 12:19 SEČ došlo k hlavnímu zemětřesení. Podle United States Geological Survey (USGS) i Evropsko-středozemního seismologického centra (EMSC) dosáhlo zemětřesení 6,4 Mw. Díky nízké hloubce (5 až 10 km) způsobilo velké škody a bylo pocítěno i v poměrně vzdálených zemích, mimo jiné i v Česku. Zemětřesení bylo pocítěno ve všech oblastech ČR, zejména však na jihu, blíže epicentru.[2] Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky vyzval obyvatele Česka, kteří zemětřesení pocítili, aby vyplnili Makroseismický dotazník.[3]
Remove ads
Dotřesy
Vyskytlo se několik výrazných dotřesů, jeden z nich se vyskytl hodinu po hlavním zemětřesení a dosáhl magnituda 4,4. Další zemětřesení byla zaznamenána den poté 30. prosince, a to o silách 4,8 a 4,7 Richterovy škály. Silné otřesy kolem 4,5 Mw se odehrály i v lednu.
Otřesy pravděpodobně probudily seismickou oblast v Záhřebu a jejím okolí, kde se vyskytlo několik pocítěných zemětřesení, avšak nikoliv natolik silných, aby způsobila škody.
Seismicita v regionu
Chorvatsko patří k zemím jižní Evropy, které jsou obecně často postihovány silnějšími otřesy. V Chorvatsku samotném došlo k silným zemětřesením v letech 1667 (~7,0 Mw), 1880 (6,3 ML), 1909 (5,7 Mw), 1962 (6,1 Mw) a 2020 (5,4 Mw).[2][4]
Následky
Zemětřesení způsobilo preventivní odstávku jaderné elektrárny Krško ve Slovinsku, vzdálené zhruba 100 km.[5][6] Zemětřesení pocítila i jaderná elektrárna Paks v Maďarsku, vzdálená zhruba 300 km, ale výrobu elektřiny nepřerušila.[7]
Dne 30. prosince byla zrušena omezení vstupu a výstupu ze země pro humanitární účely a pro oběti zemětřesení.[8] Ze stejných důvodů byl také zrušen systém e-pass kvůli COVID-19, který byl v provozu od konce prosince.[9] Mýtné na dálnici A11 spojující region se Záhřebem bylo dočasně zrušeno. Cestování po dálnici zůstalo od dubna 2021 zdarma.[10]
Chorvatsko vyhlásilo 2. ledna 2021 národní den smutku na počest obětí tohoto zemětřesení.[11]
Remove ads
Škody
Nejhůře zasaženo bylo město Petrinja, kde se zhroutilo mnoho budov a došlo k velkému výpadku elektřiny.[12] Poškození a výpadky proudu byly hlášeny také ve Dvoru, Glině, Gvozdu, Hrvatské Kostajnici, Kutině, Sisaku, Sunji, Topusku, Veliké Gorici a Záhřebu, jakož i v sousedních zemích Bosně a Hercegovině a Slovinsku.[13][14]
Celkovou škodu odhadli konzultanti Světové banky ve spolupráci s ministerstvem výstavby a ministerstvem pro místní rozvoj a fondy EU. Celková škoda se odhaduje na 5 miliard eur a nakonec se může zvýšit až na 5,5 miliardy eur.[15]
Sisacko-moslavinská župa
V Petrinji, městě nejblíže epicentru, byly téměř všechny domy poškozeny.[16] Celé centrum města bylo těžce poškozeno.[17] Jedna základní škola byla poškozena.[18] Střechy radnice a kostela svatého Vavřince byly zničeny.[19] Celá vesnice Brest Pokupski poblíž města Petrinja byla těžce poškozena.[20]
Město Sisak, ležící zhruba 20 km severovýchodně od epicentra, utrpělo značné škody na nemocnici i na radnici. I přes škody nebyla nemocnice zavřena.[21][22] Největší škody byly způsobeny na starých budovách v centru města. Odhaduje se, že v Sisaku a okolních vesnicích bylo poškozeno 700 až 1 000 domů.
Ve vesnici Strašnik, kde se epicentrum nacházelo, a také v nedaleké vesnici Sibić byly téměř všechny domy poškozeny. Část obyvatel vesnic byla evakuována a byly postaveny stany s jídlem a vodou.
Majske Poljane je vesnice, která zemětřesením utrpěla největší škody; všechny budovy byly poškozeny a mnoho se zhroutilo. Je to také místo s největším počtem úmrtí, ze sedmi smrtelných úmrtí bylo pět v Majske Poljane.[23]
Záhřebská župa a Záhřeb
V Pokupsku, což je zhruba 20 km severozápadně od epicentra, bylo poškozeno mnoho budov, včetně školy, školky a kostela z 18. století.[24]
Město Záhřeb, které je zhruba 50 km severně od epicentra, bylo zasaženo jistými stavebními škodami, výpadky elektřiny a mnoha obyvatelů vyšlo v nouzi do ulic.[25]
Ve městě Zaprešić, což je zhruba 60 km severo-severozápadně od epicentra, utrpěly čtyři obytné budovy škody, které donutily město opustit více než 80 rodin.[26]
Bosna a Hercegovina
Budovy byly poškozeny ve více městech napříč severozápadní Bosnou a Hercegovinou, v kantonu Una-Sana a severní Republice srbská, což je zhruba mezi 30 km - 90 km jihozápadně, jih a jihovýchodně od epicentra. Mezi města, která byla poškozena, patří Velika Kladuša, Bihać, Cazin, Kozarska Dubica a Kostajnica, která zemětřesením utrpěla největší škody. V Kostajnici byl vyhlášen výjimečný stav, zemětřesení způsobilo šest požárů a mnoho budov bylo poškozeno, včetně radnice, která byla prohlášena za nefunkční.
Slovinsko
Budovy byly poškozeny v několika oblastech a městech, většinou v blízkosti hranic s Chorvatskem. Lidé hlásili poškození fasád, střech a komínů z jihovýchodních měst Krško a Brežice a starého města Kostanjevica na Krki, které leží zhruba 70 km severozápadně od epicentra. Jaderná elektrárna Krško se automaticky vypnula a později byla systematicky přezkoumávána, bez hlášených škod. V severovýchodním Slovinsku, zhruba 125 km severo-severozápadně od epicentra, došlo k výpadkům elektřiny a telekomunikací v oblasti města Maribor, obecní uřád v nedalekém Ptuji byl poškozen a došlo k poškození kostela ve Svete Trojici. V Lublani, hlavním městě, muselo být zasedání Parlamentu zastaveno a interiér budovy Parlamentu utrpěl menší škody. V zemi nebyla zaznamenána žádná zranění.[27]
Remove ads
Mezinárodní reakce
Albánie – Albánská vláda poslala do Chorvatska na humanitární pomoc a rekonstrukci budov 250 tisíc eur (~6,5 milionů Kč).[28]
Bulharsko – Ministerstvo zahraničních věcí vyjádřilo soustrast jménem bulharského lidu a potvrdilo, že bulharská vláda pošle 100 000 eur (~2,5 milionů Kč) na obnovu dvou budov s významnou kulturní hodnotou pro bulharský lid v Chorvatsku. Ministryně zahraničních věcí Ekaterina Zakharieva rovněž uvedla, že dva z největších bulharských výrobců balené vody vyjádřili přání pomoci obyvatelům Chorvatska.[29]
Černá Hora – Prezident Milo Đukanović řekl, že Černá Hora je připravena pomoci Chorvatsku.[30] Místopředseda vlády Černé Hory Dritan Abazović dodal, že Chorvatsko může očekávat, že Černá Hora poskytne jakoukoli potřebnou pomoc.[31]
Česko – Ministr vnitra Jan Hamáček oznámil, že do Chorvatska bude z ČR posláno vybavení v hodnotě pět milionů korun.[32]
Finsko – Ministr zahraničních věcí Pekka Haavisto vyjádřil soustrast obětem a uvedl, že Finsko nabídlo pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU.[33]
Itálie – Premiér Giuseppe Conte na twitteru uvedl, že Itálie je připravena poskytnout Chorvatsku veškerou potřebnou pomoc a pomoc.[34]
Kosovo – Úřadující prezident Vjosa Osmani a úřadující předseda vlády Avdullah Hoti nabídli vyslání pátracích a záchranných týmů svých ozbrojených sil do Chorvatska, aby v případě potřeby pomohli.[35]
Maďarsko – Premiér Viktor Orbán nabídl pomoc při zmírňování katastrof a rekonstrukci v dopise svému chorvatskému protějšku.[36]
Polsko – Deset tisíc Poláků získalo pro dětský domov v Sisaku 220 000 eur (~5,6 milionů Kč) . Dobročinnou akci inicioval publicista Witold Gadowski a peníze byly slavnostně předány zástupcům chorvatských institucí na chorvatské ambasádě ve Varšavě.[37]
Řecko – Premiér Kyriakos Mitsotakis vyjádřil soustrast rodinám obětí a prohlásil, že řecký generální sekretariát pro civilní ochranu je připraven pomoci.[38]
Severní Makedonie – Zoran Zaev, premiér Severní Makedonie oznámil, že bude do Chorvatska posláno 6 milionů makedonských denárů (~2,6 milionů Kč).[39]
Slovinsko – Janez Janša, premiér Slovinska, nabídl zaslání stanů a jiného vybavení na pomoc lidem zasažených tímto zemětřesením. Nabídl také, že pošle speciální tým na pomoc.[39]
Srbsko – Aleksandar Vučić, prezident Srbska, požádal vládu své země, aby Chorvatsku převedla 1 milion eur (~26,4 milionů Kč) v hotovosti i materiálních darech.[40]
Turecko - Prezident Recep Tayyip Erdoğan v telefonátech svému chorvatskému protějšku Zoranovi Milanovićovi vyjádřil soustrast Chorvatsku kvůli zemětřesení o síle 6,4 stupně. Erdoğan také uvedl, že Turecko je připraveno poskytnout pátrací a záchranné týmy a veškerou další pomoc, která může být zapotřebí.[41]
Ukrajina – Darijo Srna, sportovní ředitel klubu FC Šachtar Doněck, prozradil 13. března 2021, že klub daroval 500 000 chorvatských kun (~1,7 milionů Kč) na opravu škod.[42]
Remove ads
Fotogalerie
- Poničené budovy ve městě Petrinja
- Kostel ve vesnici Žažina byl během zemětřesení zcela zničen
- Poničené budovy ve městě Petrinja
- Poničené budovy ve městě Petrinja
- Poničené budovy ve městě Petrinja
- Poničené budovy ve městě Petrinja
- Poničená budova nádraží v Sisaku
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads