Ámina

Ámina bint Wahb (psána též Amina, Ámna a podobně; arabsky آمنة بنت وهب; zemřela kolem roku 577) byla matkou Mohameda, proroka islámu. V arabštině se jí většinou říká Umm an-Nabíj („Matka Prorokova“).

Amina bint Wahb
Narození	Desetiletí od 550 Mekka
Úmrtí	575 nebo 577 Al-Abwa
Povolání	básnířka
Choť	Abd Alláh ibn Abd al-Muttalib (570–571)[1][2]
Děti	Mohamed
Rodiče	Wahb ibn Abd Manaf a Barrah bint Abdul Uzza
Příbuzní	Abdullah, Kasim ibn Mohamed, Ibrahim ibn Muhammad, Zainab, Rukaja, Umm Kulthum bint Muhammad a Fátima (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ámina byla dcerou Wahba ibn ʿAbd Manáfa. Provdala se za ʿAbdalláha ibn ʿAbd al-Muttaliba, který se stal Mohamedovým otcem, jenž však zemřel ještě před prorokovým narozením. Mohamed byl brzy po narození předán do péče chůvy jménem Halíma. Ta později (snad vzhledem k chlapcovým epileptickým záchvatům) nabyla přesvědčení, že malý Mohamed je posedlý démony, a kolem roku 575 chlapce vrátila matce. Sama Ámina zemřela kolem roku 577, když bylo Mohamedovi asi šest let. Jakút ar-Rúmí uvádí ve svém Zeměpisném slovníku tři místa, kde by mohl být Áminin hrob.^[3] Podle Muhammada ibn Saʿda je její hrob v al-Abwě na cestě mezi Mekkou a Medínou.^[4]

V nejstarších sbírkách hadísů^[5] je několik zpráv o Mohamedově návštěvě hrobu jeho matky. Traduje se, že v přítomnosti několika svých společníků prosil Boha o odpuštění pro Áminu, ale jeho přímluva nebyla vyslyšena.^[6] Tato událost prý byla podnětem následujícího verše Koránu: „Nepřísluší prorokovi ani věřícím, aby prosili za odpuštění pro modloslužebníky, byť i to byli blízcí příbuzní, poté, co jim bylo jasně ukázáno, že stanou se obyvateli ohně.“^[7] (súra 9, verš 114)

Z tradice kolem tohoto verše se odvodilo, že matka proroka zůstala pohankou, a proto přišla do pekla. O problematice prorokových rodičů se v islámské teologii debatuje od 10. století.