Anwesen

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈanˌveːzn̩],  Anwesen^{? • info}

dělení

• An-we-sen

etymologie

Zpodstatnělý infinitiv slovesa anwesen „být zde, být přítomen“, zprvu (15. stol.) ve významu „přítomnost, pobyt“, na sklonku 15. stol. nabylo významu „zastavěný pozemek“. ^[1]

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	das Anwesen	die Anwesen
genitiv	des Anwesens	der Anwesen
dativ	dem Anwesen	den Anwesen
akuzativ	das Anwesen	die Anwesen

význam

1. (zastavěný) pozemek; usedlost
   • ein kleines Gehöft, ein winziges, fast wertloses Anwesen [Th. Mann, Buddenbrooks, VIII.7] – malý dvorec, droboučká, skoro bezcenná usedlost [přel. Pavel Eisner (1956:397)]

synonyma

1. Besitz, Besitztum, Grund, Grundstück, Immobilie; Gehöft

související

• anwesend
• Anwesendheit
• Anwesendheitsappell
• Anwesendheitskontrolle
• Anwesendheitsliste
• Anwesendheitspflicht
• Anwesenverkauf
• anwesig