Blinker

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈblɪŋkɐ],  Blinker^{? • info}

etymologie

Odvozena ze slovesa blinken a přípony -er.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	der Blinker	die Blinker
genitiv	des Blinkers	der Blinker
dativ	dem Blinker	den Blinkern
akuzativ	den Blinker	die Blinker

význam

1. blinkr (směrové světlo)
2. třpytka (umělá nástraha)